Anglická verze lepší než česká - v posledním verši české verze podle mě chybí "ji", zároveň nevím, jestli y v posledním verši ve shodě PO s PŘ je záměr, dávalo by to textu hlubší smysl, takže proč ne. V překladu mi chybí některé detaily obsažené v ANJ - například přeložit "gentle wind" prostě jako "vánek" mi přijde po emoční stránce výpovědi nedostatečné. Taky mám za to, že "corpse" z prvního verše by bylo lepší přeložit jako "mrtvola", ne "tělo". Kdyby se "ribcage" přeložilo jako hrudní koš nebo žebroví, myslím, že by to lépe odpovídalo nejen významu, ale i metafoře ve spojení s katedrálou.

U prvního textu by bylo asi lepší změnit pořadí slov v druhém verši na "nad talířem si utírá", protože takhle v původním znění je text jednou větou, po změně by vzniklo neznačené kireji na přelomu prvního a druhého verše.

Tohle je opravdu povedené.

Mně se nejvíc líbí Táflova Huť a Matka s dcerou, jen já osobně bych asi v matce s dcerou prohodil verše a první verš dal na poslední řádek. ale to je jen podnět k úvaze...

I já mám pár postřehů z cesty, ale jsou to jen postřehy, ne haiku:

na kufru růže ---
mává jí z nástupiště
a ona pláče


odstavná kolej ---
"dneska už druhej smrťák"
hlesne průvodčí

Druhý text se mi velmi líbí, zajímavá je na něm ta schopnost metakognice a sebereflexe.

Darmošlap1960: Je zajímavé, že vás všechny tak zaujal "dlouhý stůl" bylo to takové velmi autentické situační haiku z naší kuchyně a nebyl jsem si jistý, jestli se mi podaří dostatečně přenést atmosféru na čtenáře - jsem rád, že to zafungovalo.

Mně se nejvíc líbí Městská brána - přijde mi to jako až mystický text, zvažování o životě a smrti s lehkou náboženskou konotací...

Jsou to zajímavé pokusy, je vidět, že se snažíš pozorovat detaily správným způsobem a jsi na dobré cestě k haiku.

Aby to ale skutečně bylo haiku, je potřeba, aby z tvých textů odešel jejich autor a zůstalo jen pozorování bez hodnocení.

Například: "slunce na lukách žlutí se pampeliškou", to je zcela subjektivní autorský pohled, který se snaží ukázat na jedinečnost autorských schopností pozorovat svět kolem sebe. Stejně tak "čmelák omámen troubí medu sen".

Odstraň z textu vlastní umělecké ambice, soustřeď se jen na to, co doopravdy vidíš...

Gora: Neboj, taky jsem musel mnoho počátečních textů úplně vynechat, trvalo mi, než mi došlo, co je podstatou haiku. Hodně pomohly ty překlady a překlad teoretického článku (to je vlastně ten, který ve zrenovované podobě visí teď tady).

Ale nepodceňuj se, některá tvá současná haiku jsou vynikající a za sebe musím říct, že mě fascinuje, jak jste všichni tvůrčí, kolik textů jste schopní dát dohromady. U mě je to vždycky tak 10 ročně :o).

Karpatský: Oproti původnímu textu na písmáku je to zkrácené o ukázky z Míjím se s měsícem, ale jsou tam užitá některá lepší příkladová haiku a zároveň jsem změnil některé termíny a dodal poznámky podle toho, jak rozumím haiku nyní (tenhle text vznikal někdy před deseti, jedenácti lety a sloužil jako jedno z prvních česky psaných veřejně dostupných uvedení do formy haiku - až na texty jistého pana Musila, které ale bylo třeba na netu složitě hledat.)

LudvíkRoiSoleil: Zajímavá jarní miniatura, ale pokud by to mělo být haiku, je třeba na tom ještě zapracovat - v první řadě především odstranit metafory.

borovice: Jak jsem už psal níže, je zajímavé, že zrovna stůl je vlastně situační haiku, které vzniklo tak nějak samo sebou a nemusel jsem na měn nijak pracovat.

Komika prvního na mě osobně příliš nezapůsobila, ale druhé je velmi povedené.

Psavec: Netrpím bláhovou představou, že by to byla nejlepší haiku v Čechách, jsou to jen nejlepší haiku, kterých jsem byl v tu dobu a za tu dobu schopen :o)

Karpatský: Některá z nich pravděpodobně vyjdou příští rok ve sborníku.

Ale přiznám se, že když teď tak trochu bilancuju, napadl mě projekt, který asi uskutečním: Udělat autorskou textovou bilanci vč. překladů a odborných textů v malém nákladu a samonákladem - na rozdávání, nekomerčně (překlady by jinak zřejmě porušovaly autorská práva).

Koala: Díky, těší mě, že v tobě má haiku rezonují

V druhém textu je zřejmě překlep (zE všech stran). Jinak: Líbí se mi obě, obě zachycují hlubší příběh. Navíc, jak víš, mám rád "cestovatelská" haiku, takže výhledy a horizonty, na to mě užije :o)

Karpatský: Díky, ten stůl, to bylo takové situační haiku - vzniklo úplně samo sebou a už od počátku v něm byl ten motiv rostoucího odcizení. Nový stůl máme opravdu dlouhý a obě dcery už jsou na hraně puberty...

Kromě Halase je v Kunštátě (hned kousek vedle) Ludvík Kundera.

Gora: Chystám si na následující dva dny retrospektivní speciál haiku - ve dvou sadách budu publikovat víceméně veškeré své texty tak, jak šly za sebou od nejnovějších po staří, myslím, že by to mohlo nabídnout zajímavý obrázek, protože je na tom celkem dobře vidět, jak se vyvíjel můj přístup k haiku a styl psaní. Navíc, přiznám se, to dělám i proto, abych měl vše uspořádané v on-line sbírce tady na psancích, protože se nechci spoléhat jen na Písmáka...