jo_: Děkuji. Vlídná k ostatním, jako vždy...

:o)))
Přesně. Dobře znám. Vtipné, povedené. Díky.

No páni! Maličký klenot krásy.
Našel jsem sice se zpožděním, ale toto nekomentovat nejde.

Mráz běhá po zádech. Skutečně je to síla.
Díky.

Protože na tyto věci nemyslí naše hlava, ale srdce. A odsud se to dostává mnohem obtížněji.
Smutné, pěkné.

PrimaDen: Ano, ano. To byly "dřevní" časy. Teď je ten kruhový objezd kolem monumentu osmiproudý a provoz se tam nezastaví. A aby se lidé k němu vůbec dostali, museli tam vybudovat podchod.
Díky za návštěvu.

Ou. Souhlasím, že napsáno je to velmi dobře. Mě ale překvapila upřímnost obsahu - poklona Jani.
Vítej na Psancích a určitě piš dál. Myslím, že se všichni můžeme těšit.

Ne, nemá smysl komentovat ty jednotlivé pěkné obraty. Je to krásné jako celek.
Básně, co posypou ti něhou duši
a smutek je hned tak nějak užší...

Moc fajn. Moc.
Nelásku nevraždi, mám pocit, že by pak zůstalo na světě jen pár lidí (většina odsud z Psanců).

Děkuji ještě jednou všem. Těší to, jak ten hrnek horké kávy, co teď popíjím.

Ano, a už zase - předběhla mě jo_
takže: dtto
Díky.

Taky bych řekl: "Jéé...".
Jakto, že jsem přehlédl tyhle roztomilosti?
Moc pěkné.

Už zase mě předběhla jo_
Takže jen dtto ...

Roztomilý kousek. Dík.

Ten věčný strach z citů. Kde se to v nás bere?
Hezké, dík.

jo_: už jsem to jednou psal, že na tvé básně si člověk musí udělat čas;
nejprve to 'zlehýnka načechralo', pak začalo kreslit a teď už se v tom ztrácím...

Děkuji všem, moc to potěší...

jo_: Děkuji. Moc rád jsem ti zprostředkoval lebedění.
:o)

Určitě to není nejpodstatnější z tvé básně, ale dostal mě už ten "človíček" na začátku. A celé to ústí v silnou myšlenku.
Moc fajn. Díky.

Abych taky něčím přispěl;
člověk nesmí přestat mít rád sám sebe. Aniž bych propagoval narcisismus, je to jediný způsob, jak nezešílet...

Pěkně napsáno - krátké a provokující pravě takové diskuse.