|
Archiv jsem chtěl už uzavřít, ale ... Snad ještě jedna.
 11.02.2020 10 805(10) 0 |
Probuzení
bez nutnosti vstát.
Pohlazení
které můžeš dát.
Horké kávy hrnek,
myšlenky, co se nesluší.
A hrst zlatých zrnek,
co najdeš na duši.
Některé kamínky,
jak v dlaních hřejí
a v očích plamínky
co uhranout chtějí.
Polibky a objetí
když nemusíš se bát,
že v něžném přijetí
dá míň, než může dát.
bez nutnosti vstát.
Pohlazení
které můžeš dát.
Horké kávy hrnek,
myšlenky, co se nesluší.
A hrst zlatých zrnek,
co najdeš na duši.
Některé kamínky,
jak v dlaních hřejí
a v očích plamínky
co uhranout chtějí.
Polibky a objetí
když nemusíš se bát,
že v něžném přijetí
dá míň, než může dát.
13.02.2020 - 06:31Děkuji ještě jednou všem. Těší to, jak ten hrnek horké kávy, co teď popíjím.
11.02.2020 - 19:25slavek: potěšení na mé straně :-) tvoje básně jsou neuvěřitelně hřejivé, takový ostrůvek klidu v uspěchaném dni, kdy se s chutí zastavíš a z hluboka nadýchneš... a taky... se usměješ :-)
11.02.2020 - 19:19mmm... lebedím si blahem... taková tichá, hřejivá krása... klid a mír ve mně :-) díky ti!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Co všechno hřeje : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Oblázek
Předchozí dílo autora : Dilema
