Toulky časem.
přidáno 12.02.2020
hodnoceno 5
čteno 664(10)
posláno 0
pohřbila jsem lásku..
zůstala jsem sama
pod poduškou smutku
nikdy nepoznaná
budoucnost
povečeřím s láskou..
mou poslední sloku
místo rytmu tíseň
v každém prvním soustu..v každém druhém kroku
vraha
moje láska byla..kouzelná i skoupá
nejspíš bude v pekle..
moje duše hloupá
prázdnota
jako louka tančím
tisíc provázků
radši budu příště..
vraždit
nelásku
přidáno 09.03.2020 - 19:41
Některé pohřby jsou nejsilnějším zdrojem lepších životů.Pohřbená láska vždycky znova vyklíčí.Jen podobu ráda mění.
přidáno 13.02.2020 - 19:33
slavek: PrimaDen: jo_: Děkuju.
přidáno 13.02.2020 - 09:50
smutna, citim.. ale nemuzu si pomoct, vzdycky ve tvych slovech - navzdory obsahu - citim jistou nadeji a nadhled.. a trebas i trochu osvobozeni a vykoupeni ze stavu klinicke smrti, ci jak to nazvat.. ale mozna si to tam jen promitam sama, protoze to tam proste chci videt.. protoze mozna jen proste chci vidat svetlo na konci tunelu..
a ten samotny zaver - wow, famozni! vrazdit nelasku je vzdycky lepsi nez vrazdit lasku ;-) tleskam...
přidáno 13.02.2020 - 09:19
cítím v ní ty správné emoce smutku☺
přidáno 13.02.2020 - 06:35
Moc fajn. Moc.
Nelásku nevraždi, mám pocit, že by pak zůstalo na světě jen pár lidí (většina odsud z Psanců).

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Loutky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Pověz mi o noci
Předchozí dílo autora : Ticho po tobě

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming