11.02.2020 10 1002(16) 0 |
dotknout se jen tak zlehýnka
načechrat ti křidýlka
dotknout se tvých snů...
načechrat ti vlasy
a padat do tvé krásy
načechrat ti všednost dnů...
a pak žalovat že den spásy
se ti vzdaluje asi
dotknout se stůj co stůj...
líbat tvé dlouhé řasy
hrát na struny naší basy
a žadonit ať ten tón je tvůj...
malovat ti obrázky do duše
a pak spolu sbírat moruše
už navždy...
načechrat ti křidýlka
dotknout se tvých snů...
načechrat ti vlasy
a padat do tvé krásy
načechrat ti všednost dnů...
a pak žalovat že den spásy
se ti vzdaluje asi
dotknout se stůj co stůj...
líbat tvé dlouhé řasy
hrát na struny naší basy
a žadonit ať ten tón je tvůj...
malovat ti obrázky do duše
a pak spolu sbírat moruše
už navždy...
12.02.2020 - 23:04
Market30: :-) to je dobře... někdy prostě člověk cítí tu nesnesitelnou "lehkost bytí" a zoufalou potřebu si ji uchovat pro dny horší, dny plné smutku a bolesti... všechno si to zaznamenat a ve své pošetilosti se o to i podělit... snad v naději, že radost sdílená je radost šířená... protože každý přeci ví, že tyhle okamžiky trvají asi tak stejně dlouho jako hvězda, kterou vidíš padat... děkuji za možnost šířit právě takový pocity, o kterých píšeš...
12.02.2020 - 21:40
Jee, to je krásný.. :-) Užila jsem si tohle čtení, od začátku do konce. Jemný, něžný, láskou politý.. paráda.
12.02.2020 - 16:39
slavek: dekuju :-) a mozna ze prave tehdy, kdyz se clovek zacne ztracet, nachazi nove cesty a nove netusene moznosti.. ;-) btw. tesi me, ze vnimas a chapes..
12.02.2020 - 14:44
jo_: už jsem to jednou psal, že na tvé básně si člověk musí udělat čas;
nejprve to 'zlehýnka načechralo', pak začalo kreslit a teď už se v tom ztrácím...
nejprve to 'zlehýnka načechralo', pak začalo kreslit a teď už se v tom ztrácím...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
jen tak zlehýnka.. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : věříš... a já věřím s tebou...
Předchozí dílo autora : vidím tě..