Mě ta holka na obrázku přijde trochu divná, taková nepřirozená, jakoby zlomená na třikrát a pak poskládaná...taková...psychopatická, takže je to asi v pořádku. Omlouvám se, ale obrázek mě zaujal více než ta básnička, už to byl jenom takový doprovodný text :-(

fakt, co všichni mají furt s těma lentilkama? CO třeba antiperle nebo tak ?

hups..ale nic se neboj, o takovejch lidech tvrdí moje kámoška, že jsou divný...což je taky určitý druh geniality...:-DDDDDDDDDDDDD

Víš, že jsem někde četla, že lidi, co mají palec kratší než ukazovák jsou kreativní a blíží se genialitě? To jen tak kvůli té odřenině. pOkud teda nemáš malé pantofle :-D Ale mini je to pěkná, nadšeně ti mávám svým palcem kratším než ukazovák :-DDD

je to trochu ploché, kdybys to napsala/a do řádku, tak to bude vyznívat stejně a...hm, já nevím, není v tom pro mě nic nového a originálního, ani myšlenka ani zpracování

Konec trošku drhne, ale přirovnání života k péru v budíku mě dostalo. :-)

Není to špatné, chybek pár zůstalo (kukuřičné lupínku bijí do očí nejvíce). Jen mi to přijde trošku popisné, jeho rodina a přítel jsou pro mě zatím jenom stafáž, nic jsem se o nich nedozvěděla, ale přesto asi budou hrát nějakou roli, když je zmiňuješ, stejně tak bych trošku více rozpracovala psychologii postavy - prožil klinickou smrt, přežil ji a vůbec se nestará proč, neužírá ho to? Neber to nijak zle, tohle je jenom pár nápadů, chápu, že se jedná o první díl, tak doufám, že další bude stejně dobrý, ne - li lepší. Přeju hodně zdaru.

Moc hezké a docela tvrdé...realita

docela mi to zamotalo hlavu...takž...chceš znát odpověď, ale bojíš se zeptat? Možná je horší takhle se trápit než slyšet - ne. Ale každopádně k zamyšlení skvělé.

Díky za komentáře, které jsem dostala, koukám, že za úvahu to stálo ;-) Šlo o to, zamyslet se na hranicí, kterou si každý stanoví a kterou je (ne)ochoten překročit. Jde to, jak vrhnout kostky, abyste nemuseli překročit Rubikon. ;-))) díky všem

nevím proč, ale po prvních větách jsem si vzpomněla na Bajaju ;-))

souhlasím s Mirem, není co dodat.

to gabkin: žádala jsem o komentář, ne o chválu...tohle vzniklo na přednášce sociologie, takže aspoň je vidět, jak je sociologie nebezpečná ;-) Nemyslím, že je to návod na dokonalou vraždu, na všechno se přijde...

Děkuji, první odvážná :-)

TOHLE SE MI LÍBÍ (včetně těch tenisek). OSLOVILO MĚ TO ;-)))) HLAVNĚ TO PAMATUJU...V ZÁVORKÁCH JE SÍLA.

Nevím, co se řeší...myslím,že ses vyjádřila k otázce zařazování děl už jinde...a to takovým způsobem, že nemá cenu o tom polemizovat...když tě komentáře štvou a nevidíš na nich nic pozitivního, tak prostě komentování zakaž a když nepíšeš proto, abys něco někomu sdělila, tak nepiš...jenže to by ti pak ty komenty chyběly, co? A pokud komentáře nezakážeš, tak se s nima vypořádej jak chceš. Howg

Tak tohle se mi líbí, je zajímavé, jak lze jedno téma uchopit několikrát. Akorát ten verš věčnost - okolnost mi trošku zaskřípal v uších a taky si nejsem jistá, jestli čas může tikat...co potom dělají hodiny :-))))))) Proto hodnotím skvělými 80%, ale to přirovnání člověka ke vteřině ve věčnosti vesmíru...moc pěkné.

být křečkem je fuška. :-)

Pustila jsem si u toho do uší Asthar Command Into dust a totálně mě to odrovnalo. Tohle nedokáže nikdo jiný :-), víc není co říct.

je to pěkné, poetické, ale já tomu moc nerozumím...proč ji chceš skrývat, když ona sama se evidentně před tmou už skrývá, jak naznačuje první verš. Nebo to si jenom cloní oči a ty ji chceš schovat celou? A když už nevidí, tak to se tam nemusíš krást ne? To můžeš přijít normálně, akorát potichu...