Na mě to bylo moc... polopatické. Možná jsem čekala nějakou zápletku, otevřený konec, něco nejednoznačného. Mně teda minule pochválili boty (nosím steely), což mě taky zaskočilo, ale povídku o tom psát asi nebudu... Nic ve zlém.

Bavilo mě to číst, hlavně začátek mě nadchnul.

Není to špatné, ale nevidím v tom nic navíc. Proplyne a už se nevrátí.

Sevřené krátké texty mám ráda, ale... tady to není sevřené a navíc na sílu - na mě je to moc doslovné a neautentické. Ale netvrdím, že špatné.

Líbí se mi tam ta tichá marnost.

Pro tu hořkosladkou chuť, kterou v tom cítím, se mi to moc líbí. Na Skácela jsem si sice nevzpomněla, ale zase mi naskočil Nils Holgersson. Těším se na další.

Fotka mi přišla navíc, miniatura by byla skvělá i bez ní, hlavně ta druhá část. Což je vlastně bezpředmětné, je skvělá.

Jednoduchá, proto pěkná. Ano.

Pěkné, slyším v tom vlakové blues.

Krásné je na ni to, že se dá vyložit mnoha (dobře, tak alespoň dvěma) způsoby. Nepůsobí na mě příliš optimisticky. O to víc se mi líbí.

Moc pěkná glosa. Taková ze života :D

Pobavilo, taky se mi stalo. Bohužel za tu krávu jsem byla já :D

Vracím se k ní. Původně jsem nechtěla psát nic, pak oslavný komentář a pak...snad ti bude stačit to, že jsem se vrátila. A vrátím.

Na mě moc patetické a nepovídkové. Spíš taková slohovka.

Zvedlo mi to náladu a hodilo do klidu. Děkuji.

Sedlo mi to. Na tom kousku je toho docela dost, nad čím se dá přemýšlet. Kdybys tomu dal dramatický konec, klidně to může fungovat i samostatně.

Vracím se k ní a líbí se mi čím dál víc. Stylově a hlavně slušně vyjádřené hodně bolavé téma. Možná mi tam chybí trocha humoru nebo nadsázky, ale to je jen můj osobní dojem. Půjde do oblíbených a často se k ní budu vracet...

Až na tu tichou meditaci v páře moc povedené. Pod konec se podepíšu. I když...noční město má taky něco do sebe. :D

Tyhle "cestovatelské pocitovky" mám moc ráda. :D. Povedla se.

Pěkné. Rytmus, švih, sdělení, jen ke konci mi přišlo, že to trochu ztratilo náboj, chyběla mi silnější gradace, ale i tak moc povedené.