|
Ráda si přečtu vaše názory.
 06.01.2012 11 1330(15) 0 |
Na Rio de Janeiro
padal západ slunce
a muž v hnědém klobouku
tiše brnkal na kytaru
na tváři měl slunce a v očích temno
smutek ze všech těch křivd
a prsty po kytaře pomalu klouzaly
a vydávaly podivně krásnou melodii
příroda naslouchala jeho smutku
Ježíš nad tím stál stále s pažemi dokořán
a vítal hříšníky
muž v hnědém klobouku utrousil slzu
tiše, a téměř bez povšimnutí
jenže sochy mají oči
a tráva a slunce a ptáci cítí utrpení
proto se stal muž v hnědém klobouku jejich idolem
pro jeho bolest
a chrání ho svojí přítomností
Na Rio de Janeiro
už padla tma
a muž v hnědém klobouku
tiše brnká na kytaru
sděluje němým svoje trápení
a oni mu naslouchají
padal západ slunce
a muž v hnědém klobouku
tiše brnkal na kytaru
na tváři měl slunce a v očích temno
smutek ze všech těch křivd
a prsty po kytaře pomalu klouzaly
a vydávaly podivně krásnou melodii
příroda naslouchala jeho smutku
Ježíš nad tím stál stále s pažemi dokořán
a vítal hříšníky
muž v hnědém klobouku utrousil slzu
tiše, a téměř bez povšimnutí
jenže sochy mají oči
a tráva a slunce a ptáci cítí utrpení
proto se stal muž v hnědém klobouku jejich idolem
pro jeho bolest
a chrání ho svojí přítomností
Na Rio de Janeiro
už padla tma
a muž v hnědém klobouku
tiše brnká na kytaru
sděluje němým svoje trápení
a oni mu naslouchají
07.01.2012 - 11:13Pěkné. Rytmus, švih, sdělení, jen ke konci mi přišlo, že to trochu ztratilo náboj, chyběla mi silnější gradace, ale i tak moc povedené.
06.01.2012 - 16:33nevím co je personifikace ale celkem dobře znám moderní poezii a prozu,takže super pocit mě neopustil do konce příběhu,neb i já mám oči a uši jimiž příběhům naslouchám :) neb každá báseň byť neumělá je vyjádření pocitu a vyprávěním příběhu
06.01.2012 - 16:33D_P
Slovo jo, či ano u mne znamena, ze je vse v poradku a ze se mi dilo celkem zamlouva
06.01.2012 - 15:52D_P
Ale nakonec jo, ... Proč taky ne... :)
06.01.2012 - 15:06ARA
Mně by se zdálo, že to -a- by sedělo líp přesunuto ze 7 na 6. A z předposledního vypustit. Na mne jsou ty personifikace příliš silné. Ale jinak se mi to líbí.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Téměř bez povšimnutí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Dnes a denně
Předchozí dílo autora : Maškaráda srdcí
