...ve městě
![]() ![]() ![]() ![]() |
otevřené rány svítání
smýval déšť
mraky ploužily nebeský walz
a další osudy na chodnících ožívaly
naše město meditovalo tiše v páře
chuť skořice se probouzela na rtech
z ulice tiše doléhal ospalý jazz
a části všech světů kolem se rozplynuly
zůstal jen pocit štěstí
protože některá rána
káva chutná líp
a
vzduch je lehčí
smýval déšť
mraky ploužily nebeský walz
a další osudy na chodnících ožívaly
naše město meditovalo tiše v páře
chuť skořice se probouzela na rtech
z ulice tiše doléhal ospalý jazz
a části všech světů kolem se rozplynuly
zůstal jen pocit štěstí
protože některá rána
káva chutná líp
a
vzduch je lehčí

Až na tu tichou meditaci v páře moc povedené. Pod konec se podepíšu. I když...noční město má taky něco do sebe. :D

Pak bych napsal spíše "a pak se svět kolem začal rozplývat" - ale díky za vysvětlení :)
I takhle je to moc hezké a přímo to evokuje letní a ospalé slunečné ráno někde daleko...
I takhle je to moc hezké a přímo to evokuje letní a ospalé slunečné ráno někde daleko...

D_P
vpijí se to do mé duše... moc dobře...

Gorwor: myšlenka jiných světů je spíš brána pocitově...prostě všecičko kolem se rozplývá, je hezky mlhavé;) tak asi tak:) a děkuji;)

Je to snivě podmanivé, jen moc nerozumím hlavní myšlence těch jiných světů. Je-li tam nějaká, je mi bohužel skryta... :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
O některých ránech : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : o odcházení
Předchozí dílo autora : po půlnoci ukončená