2191.gif
datum 11.10.2014
ying-yang 40, žena, Lomnice nad Popelkou
mailbox

komentáře uživatele komentáře uživatele :

všechny | k cizím dílům
přidáno 27.10.2014 - 08:15
komentářů6(4.)
Taky mám občas takový pocit, když se jednomu všechno sype pod rukama, každý dobrý skutek budiž náležitě potrestán. Člověku se chce prostě křičet... Ale... když se sejde takových nul víc, je to docela fajn, protože víme, že my nuly se na sebe můžeme spolehnout :-)
přidáno 26.10.2014 - 19:51
komentářů18(18.)
Amelie M.: Ano naštěstí dopadlo. Díky
přidáno 26.10.2014 - 19:35
komentářů18(16.)
Amelie M.: Ano, to chápu, ale v tu chvíli to pro mě bylo takové, trochu jako zrada obzvlášť u někoho kdo je ti tak blízko a je pro tebe tak důležitý, a ještě když se vyřešila docela těžká krize. Ten pocit byl z pohledu pozůstalého. Tenkrát mi bylo patnáct... Teď už na to taky koukám jinak.
přidáno 26.10.2014 - 08:12
komentářů18(14.)
Dnes velmi zajímavé a těžké téma k zamyšlení. Nikdy jsem žádného sebevraha neodsoudila, nikdy jsem o tom proč to udělal nevěděla dost, jen když se o to neúspěšně pokusil mě někdo více než blízký, cítila jsem se zrazená, já jsem tu a ty mě chceš opustit? Trocha sobectví... Možná jsem si uvědomila vlastní chyby, vinu, to pak člověku vyskočí v hlavě "A nebylo to kvůli mě?" a zoufale chce vědět, že nebylo... Nechápala jsem... možná aspoň trochu pochopila, když jsem se dozvěděla proč vlastně, i když úplné zoufalství jde snad pochopit těžko. Vím, jak daleko jsem schopná dohnat své postavy, aby o sebevraždě dokázali přemýšlet, aby to dokázali udělat. Možná mě podvědomě fascinuje ta hranice, za kterou už nelze jít dál, jaké je to sáhnout si na život, kde je ten bod zlomu, kde už sebesilnější člověk přestane bojovat, kde zbývá poslední kousek vůle, na to aby překoval pud sebezáchovy, zvedl zbraň a stiskl spoušť, aby dokázal škočit, vrazit nůž do vlastního těla... aby si sám sobě naservíroval smrt... Jak daleko bych musela být dohnána já abych to už neustála?
Otázky a odpovědi na ně zase končí otazníkem. Díky ti.
přidáno 25.10.2014 - 09:35
komentářů16(6.)
Tentokrát jsem se poučila a snídani nechala na později... dobře jsem udělala, neb bych měla překpávaný čaj a zas... patlaný monitor. Tys mi zase dala. "A nedošly mu slipy?" tomu nasadilo korunu, chceš mě zabít?! :-D
Skvělá práce, díky! A ten obrázek je skvělej :-D
přidáno 24.10.2014 - 07:02
komentářů10(7.)
Opět jsem se skvěle bavila. Krásné, ze života s nadhledem. Skvěle se to čte. Díky za další příjmné ráno.
přidáno 23.10.2014 - 10:12
komentářů5(5.)
Zatraceně povedený smeč, jen co je pravda, ale když si někdo naběhne, jen ať ho tam má :-D Taky to u nás občas vypadá jak na Wimbledonu, i když nejčastěji se dohadujeme ohledně větné stavby, slovosledu a podobně... není nad to mít manžela a korektora v jedné ososbě. Díky za zpříjemnění dalšího rána.
přidáno 22.10.2014 - 07:06
komentářů19(10.)
No jo, každý někdy máme zatmění mozku, že? Zkušenosti jsou potřeba :-D Hlavně že se nekonal ten rozvod. Opět skvěle napsáno. Díky
přidáno 21.10.2014 - 10:51
komentářů19(19.)
Amelie M.: No můj záchvat smíchu na koze, když na sebe doktorka natáhla igelitovou "řeznickou" zástěru, muž, kterýmu do ruky vrazili skleničku s vodou, aby si připadal něco platnej a pak mu sestry sháněly židli, doktorky "Tak držte si to dítě..."
Odlehčený náhled na porodní sál mám mnohem radši, protože kolikrát i s kamarádkama se řehtáme, když se o tom bavíme. Přežily sme ve zdraví, dítko jsme porodily tak co se tomu ještě nezasmát.
přidáno 21.10.2014 - 08:27
komentářů19(17.)
Šmarna panenko, už dlouho jsem se u porodu tak nenařehtala. Snad jen u toho vlastního. Co slovo to perla. Obvykle humorné povídky zvládám s lehkým úsměvem, u tebe ho neudržím, ani kdybych chtěla. Je to skutečný, odžitý, známý a tvůj nadhled mě fascinuje.
přidáno 20.10.2014 - 17:15
komentářů33(10.)
Devils_PIMP: A s tím velmi úzce související problém - Způsob jakým je kritika napsaná. Protože tvrdím, že i tvrdá kritika se dá napsat tak, aby byla konstruktivní a prvoplánově neurážela autora a neshodila dílo do pekel (tedy po tom, co si autor po přečtení napočítá do deseti, rozbije hrneček s kafem a vynadá manželce, samozřejmě :-D). Pak už je jen na autorovi, jestli je opravdu schopen kritiku skousnout.
přidáno 20.10.2014 - 10:33
komentářů33(2.)
Mluvíš mi z duše, jak co se týče hodnoty komentářů pro mě jako autora, tak hodnoty všeobecné. Bez komentářů a diskusí pro mě ztrácí svět literárních webů smysl.
A mazat dílo jen proto, že se pod ním objevila diskuse, byť kritická (a že jsem si užila i tvrdou kritiku, na jiném webu) by mě v životě nenapadlo.
Díky za zamyšlení.
přidáno 20.10.2014 - 07:44
komentářů5(4.)
Tak jsem zase tu na své ráno, ráno, raníčko u tebe. Sice jsem se řehtala jak praštěná, tomu jak skvěle je to opět napsané (černobílej úchyl mě odrovnal i s tou poznámkou pod čarou), ale zároveň to ve mě zanechalo kapku hořkosti... Achjo... Jako sám život. Díky ti!
přidáno 19.10.2014 - 08:03
komentářů15(13.)
No jo, taky znám... Píšeš to co píše život :-)
Jako vždycky krásně napsáno. Díky
přidáno 18.10.2014 - 08:32
komentářů15(15.)
Opět krásné. Na podobné diskuse raději nelezu, maminkovským serverům se vyhýbám obloukem. Nějak mě to maminkování nebere a irituje, ač mám malé dítko, vzhledem k tomu, že kolem sebe potřebuji inteligentní lidi... asi mi chybí správné hormony :-D Tam jeden neví jestli se smát nebo brečet. Ale nááádherně jsi píchla do vosího hnízda, jen co je pravda... omezenost některých nezná mezí.
přidáno 17.10.2014 - 11:17
komentářů15(7.)
Amelie M.: Heh, když jsem nepoučitelná, tak si to holt musim vyžrat :-D
přidáno 17.10.2014 - 10:26
komentářů15(4.)
ÁÁÁÁÁÁÁÁ... pardon, měla bych přestat řvát smíchy a začít se vyjadřovat rozumitelně, nejspíš, asi, že? A nejdřív tedy setřít svůj svačinový čaj z monitoru a vykašlat drobečky... To nebyl dobrý nápad, dát si ke čtení dlabanec.
Kakapáska mě odrovnala, trefa do černého... Pošta je holt pošta...
Tohle byl skvělej kousek, ženská ty mi dáváš!
přidáno 17.10.2014 - 10:18
komentářů9(7.)
Jop, taková podobně ujetá anomálie jsem taky, už jen moje fascinace historickými chladnými zbraněmi, když medituji tak s lukem a z podpatků jsem schopná skočit do kanad a ztratit se v lese. Mám dítě, ale mimískování, manžování a zdrobněliny mi lezou krkem.
Anomálie jsou potřeba, jinak by svět byl zoufale nudný. Černým ovcím a bílým vráním zdar!
přidáno 16.10.2014 - 10:30
komentářů12(9.)
Tak jsem si po ránu došla pro svou další dávku a rozhodně jsi nezklama. Plakala jsem, tentokrát ovšem smíchy. Oceňuji velmi velmi, s jakým humorem se dokážeš podívat sama na sebe a svět okolo. Skvěle se to čte.
Jooo překonávání sama sebe to taky znám, posouvání hranic všemi směry... Občas se člověk až diví, čeho všeho je schopen. Pak i sám pro sebe může být překvapením. Neboli rybičkám zdar... já svůj odpor k mléku ještě překonat nedokázala a obávám se, že ani nedokážu :-) Ale jsou věci, ke kterým jsem si cestu našla.
přidáno 15.10.2014 - 10:53
komentářů17(12.)
Jdu se zase po ránu pobavit a jdu najisto. Nejen že sdílím tvůj názor a Santu doma nesnesu, ale také se skvěle bavím při tvém popisu věci. Ovšem vidina Vánoc na krku... Není trochu brzo? Ježíškůůůů panáčkůůůů...
1|2|3|4|5|6|7|8|9|10|11

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming