já se velmi pobavila :)) za mě dobrý!

zatím dobrý.. lehounký, zajímavý :)

oslovuje mě.. zvlášť konec je super :-)

„Ale dospěla jsem k názoru, že je-li taková touha nenaplnitelná, spíše škodí než prospívá. Byla jsem pak nešťastná, protože jsem toužila po něčem, čeho jsem nemohla dosáhnout, a bránilo mi to vidět možnosti, jak být šťastná taková, jaká jsem.“ myslím, že je to geniálně vyřčená pravda.. ;)

úvahy EK o vnitřní identitě člověka jsou také velmi zajímavé..

„a dopracuji se k vznešenému poznání, že za svůj život jsem ztratila spoustu času zbytečnými snahami jako čtení sedmidílných intelektuálských románů namísto věcí skutečně důležitých - jako třeba psaní sedmidílných intelektuálských románů.“ tak to se mi moc líbí :)))) a celkově se mi líbí to množství paradoxů, kterými je seriál protkám.. baví mě a obdivuji, že je dokážeš vymýšlet v takovém množství

zaujal mě popis louky, opravdu nevšední, jako spousta dalších věcí v seriálu.. a taky už vím, co je horká brambora :)) moje vinná réva je mi sympatická

přemýšlím nad smyslem letáků, které jsou často vidět ve třídě – ještě jsem nenarazila nikde na horkou bramboru a vysvětlení jejího smyslu a poslání.. :) ale čtu na přeskáčku, tak třeba se dočtu dál..

tato kapitola pro mě zatím byla nejméně zajímavá..

buď práci čest! :)))

krátká absurdní hororová báseň.. zajímavá věc a velmi mě zaujalo logické vysvětlení názvu :))) kam na to chodíš.. :)) odhalení orientace EK a zvlášť důvody k jejímu utajování, mi přijdou zajímavé..

zaujala mě „hláška“ BJ, v kontextu s povahou TJ, o bezcitnosti suvoka :) a říkám si.. že by TJ opravdu ani nezanadávala, když jí něco bolí? :) je divná :))

směr komunistická.. hehe :)) super název! co je angyklos.. předpokládám, že něco jako formální oděv vhodný k výjimečným příležitostem? dost by mě zajímalo, jak jsi přicházela na různá jména a názvy.. jak dlouho ti to trvá, vymyslet podobně originální věci? také se tu krásně vykresluje povaha nafoukané a sebestředné astry.. „když mě nikdo nepochválí, pochválím se sama“.. :) zlý sen astry mě opět velmi pobavil :D

celkově to vykání v člověku evokuje odstup a větší míru slušnosti, s jakou se k sobě postavy chovají.. je zde krásně vidět to, co se říkává – snadnější je říct „ty vole“, než „vy vole“.. postavy v seriálu mi přijdou „jiné“.. takové, jakoby bez většího zájmu o okolní svět a lidi v něm.. nemají potřebu nějakého většího družení se a tak dál.. jsou raději samy se sebou (tedy, většina, ne všechny)

ony ty scénáře mají něco do sebe.. :) původně mě vyděsil ten soupis postav v každé epizodě.. vůbec jsem se v tom nevyznala a velmi mě to odrazovalo od čtení.. ale pak jsem ho jednoduše začala ignorovat a postavy si poznávám během čtení a po svém.. (nejsem schopna je vstřebat jen tím, že si přečtu kdo, kdo je..) je to pro mě osobně mnohem přijatelnější způsob čtení.. a začalo mě to bavit :-) což jsi poznal/a z toho množství, které jsem stihla přečíst a okomentovat..

začíná se mi čím dál víc líbit postava kňoura :) to je správnej úchyl a také EK včetně svojí rodiny je zajímavá.. z mého pohledu není snadné popisovat je a situace, které prožívají - spousta cizích slov a „těžkých“ myšlenek.. smekám :) a ta báseň tamary janů je strašná a přitom něčím velmi zajímavá – taky velmi dobrý kousek!!! :)

bezva epizodka, bavila mě :-)

tento scénář mě zaujal zvlášť svým tématem a to je aspergerův syndrom.. něco jsem o tom před časem četla, když ho diagnostikovali u kamarádčina syna..

pobavilo mě uhranutí astry :) otázka o masturbaci a následné reakce zúčastněných.. má to vtip, ač je to psáno stručně a zdánlivě bez emocí :)) a ta nechápavost nikity král (ZORANA: Chápete, že jste ji zranil? NIKITA KRÁL: Ne, ani jsem se jí nedotkl. Nesnáším násilí, nikdy bych nikomu neublížil.) je velmi zajímavá a trošku úsměvná (zapřičiněná syndromem, pokud dobře chápu).. skvěle jsi to vystihl(a) nejenom tady, ale následně v celém dílku, opravdu se mi tato část velmi líbila – MĚ SNAD ZAČNOU BAVIT SCÉNÁŘE! :))

jen nechápu, proč nebyl požadavek JZ u BK brán jako normální.. mně to přišlo v pohodě :) ale o tom asi celý seriál je.. tak trošku „jiný“

v 15. výhonky fazole mugno mě zaujalo, jak ester přišla s nabídkou rozhovoru k barboře janů a ve výsledku byla ráda (a nahlas to přiznala), že se vyhnula tomu, co vlastně barboře sama původně nabídla - tedy, ten vnímavý rozhovor, přemýšlím, že v běžném životě by něco takového bralo dost lidí osobně a BJ se jen pousmála

zajímalo by mě, proč si hned v úvodu pro sebe ester krejčí říká – taková zjevná manipulace.. to jsem asi moc nepochopila :)

zaujala mě myšlenka, že pravda vždycky nemusí dávat smysl.. že je často dokonce absurdní.. ano, myslím, že ano :)

napadá mě, že se mi moc líbí tvá jména osob, jsou nápaditá a baví mě :-) ale teda, s tím střídáním rodů mi dáváš zabrat, pořád mi to ještě dělá v hlavě zmatek, ale je mi jasné, že je to zde důležité..

tento scénář se mi zatím líbil nejvíc, zaujaly mě všechny příběhy a také taková ta moudra, které jsi do toho vsunul(a).. svědčí to o tvé vysoké inteligenci a rozhledu.. asi nejvíc mě zaujal příběh tamary janů a pak také svatba.. u tamary mě pobavila tvá fantazie ve vymýšlení jazykolamů.. u svatby mě bavil popis toho, co si vzájemně slibovali..

oceňuji tvé vysvětlivky na konci, které čtenáři ulehčí práci, ne všeho je znalý a je dobře, že na to myslíš..

docela bych brala, kdyby to někdo natočil, mohl by to být fajn seriál :))

jiří zeman a růžový věci – zajímavý, škoda, že to není více rozvedené

obrat nudistické kmeny mě pobavil, přemýšlím, jestli se to nakonec vážně nepoužívá :))

11.2. nádherné počasí – to je prostě super! :D

zajímalo by mě, zda v EDDR existují nějaká pravidla na určování osob nebo jak to říct.. zda si jednou říká třeba „ONA“ - on a poté zase ona anebo jen protikladem ke svému rodu anebo z toho mohou dělat guláš a nazývat se kdy chtějí, jak chtějí? to mi totiž zatím vychází jako nejpravděpodobnější.. mám v těch rodech momentálně slušnej guláš :))

zaujala mě pauza na frustraci :))) vtipné, alespoň z mého pohledu, jen nevím, jestli bych vydržela pět minut v kině čučet na „nic“ :))

a taky zmínka o vzpomínkovém optimismu je fajn.. tak to opravdu je..

dobré jsou i závěry, to je pro mě asi nejvíc srozumitelné, i když samotný závěr by nestačil.. k pochopení některých souvislostí je třeba přečíst scénář..

tak toto je můj první scénář, co od tebe čtu.. musím si dělat poznámky už během čtení a podle toho bude vypadat i můj komentář..
nejsem zvyklá číst scénáře a asi jsem navíc měla začít od začátku, toto je už několikátý díl, dokonce druhé série, jak vidím, tak v tom asi budu mít trošku hokej, což se potvrdilo už při čtení rozpisu postav.. holka, kluk, naprostá míchanice, „dáda“ je asi označení pro rodiče, což bych se asi dozvěděla, číst naprosto od začátku (začátek tu ale teď před sebou nemám, musím se spokojit s tímto a možná o to to bude zajímavější)

narážím na slovo zrozenec.. takže dítě.. taky mi přijde zajímavý dáda fortunát..

u 22. sebevražda (2) mě v kontextu s dějem velmi zaujal obrat - a plakala tam až do konce svého života.

pobavilo mě -

KŇOUR: (s úsměvem:) Ahoj, Astro. Víte, že máme podobné kalhoty?
ASTRA: Podobné? To sotva.
KŇOUR: Ale ano. Jen ty moje jsou větší, mají jinou barvu, víc místa mezi nohama a…

dobrá myšlenka -

ESTER KREJČÍ: Dle mého názoru lze pomáhat jen tomu, kdo o to stojí.

obecně to máš protkané zajímavými poznatky a myšlenkami..

neumím vysvětlit proč, ale zaujalo mě 32. prarodiče, zajímavé.. a báseň tamary janů je bomba :D ty musíš mít fantazii jako blázen :D

přemýšlím nad závěrem - „V některých situacích lidského života nejsou viníci, jen oběti.“ .. tak to jsou slova k zamyšlení.. pokud mám být stručná, tak to vidím tak, že když jsou oběti, musí být vždy někdo viníkem jejich oběti..

zaujalo mě chování radka vůči vinné révě, jeho vysvětlující dopis vlastního chování

tak pokud to mám shrnout, tak mě zaujal ten dějový spád.. sebevražda eriky, změna nikoly macků jak v povahových rysech, tak v přeskoku z dětství do skoro dospělosti.. také báseň tamary a celkově samostatné scény mají něco do sebe, zvlášť myšlenkově.. musím říct, že na to už člověk musí mít něco v hlavě, aby toto dal dohromady.. ač toto není žánr, který by mě kdo ví jak oslovil a stále se v tom dost ztrácím, je to psané tak, že se to „dá“ číst.. a může to zaujmout i lidi, jako jsem já.. asi to nebudu vyhledávat, ale určitě si od tebe ráda něco dalšího sem tam přečtu..

vlastně přemýšlím, že povídka nemá žádný dvakrát hluboký děj a přesto je čtivá a zajímavá.. dle mého to dělá především ten styl, jakým je psaná a charakter obou postav, který vykresluješ chytlavým způsobem.. zvlášť postavu tamary dle mého není zcela jednoduché popsat tak, aby působila důvěryhodně.. celkově se mi povídka líbila.. z komentářů soudím, že je to součást nějakého celku, který si ale čtenář, který u ní začíná jako první, nedokáže dát do souvislosti, proto bych asi na tvém místě pouvažovala trošku nad nějakými vysvětlivkami..

pobavilo mě ministerstvo matematiky

to vzájemné oslovování sester – sestro, a jejich vzájemné vykání si, opět ještě víc děj povídky odosobňuje, velmi mě tento styl psaní zaujal, líbí se mi tvé (zdánlivě) jednoduché popisy, které vlastně vůbec jednoduché nejsou, ač tak působí (teď nevím, jestli mě chápeš, lépe se vyjádřit asi neumím)

opravdu se mi líbí ty tamařiny dedukce ohledně slz, kterými zalévala pahorek ezellohar.. tohle jsou super myšlenkové pochody, něco takového by mě asi vůbec nenapadlo, bavíš mě! :)

PS: jo.. a vedu tamaru v podezření, že je to robot! :))

tady se ti podařilo mě vtáhnout :) jen mi trošku vadí to cizí slovo (extatický), které mi přestává vadit následně ve druhé kapitole, kde se začínají objevovat (pro mne) neobvyklé názvy atp.

taky moc nechápu to, že se děj odehrává v EDDR, když píšeš, že holky jsou z prahy.. vysvětlíš mi to nějak? předpokládám, že je to fiktivní země, ale já, jako nezaujatá a neznalá těchto věcí, v tom tápu.. možná by to chtělo více osvětlit v úvodu

velmi mne zaujaly postavy obou sester.. u tamary zvlášť její neschopnost změny nálad a pocitů, její vnímání běžných fyziologických potřeb.. u barbory zase její neschopnost milovat lidskou bytost.. a naprostou odlišnost od sestry

povídka na mě působí jakýmsi odosobněným a lehce chladným dojmem, nicméně to není myšleno jako kritika.. velmi mě baví..

.. já nemám co říct.. snad jen se přidávám k ostatním..

pěknýýý.. :)

Timothy A. Postovit: prostě moje :)) díky za zastavení!