DDD: Děkuju za komentář. Já Straussovu Salome nezažila, jen jsem viděla tu Oskarovu, a pak si přečetla tu původní. Asi si ji někde najdu.

Myšlenka otisků mi přijde důležitá (profound) a dobrá, a použití mraků ke znázornění nálady také. Trochu mi evokovaly moment ze Silmarillionu, kdy Fingolfin a jeho voj poprvé vstoupí do Středozemě poté, co přešli Helcaraxe a zrovna poprvé svítá, ale v mnohem osobnějším a intimnějším měřítku.
Líbil se mi moment, kdy otisk Kňoura říká, že ve skutečnosti možná není takový blbec. A celkově mi epizoda připadá jako skvělý, dostatečně generický a povznášející závěr, který zároveň zachovává charaktery postav a je takovým hezkým rozloučením s nimi. Zajímalo by mě, co bude s Ester dál, ale možná mě bude více bavit si to představovat.

Yasmin: Dekuju :)

Orionka: Děkuju! A to původně neměla ani jméno. A bylo jí 12.

Báseň mě na rozdíl od názvu moc nezaujala - myslím, že takový obraz by zasloužil lepší provedení, bez gramatických chyb a jakési šroubovanosti, kterou tam vnímám.

K rytmu a formě se vyjadřovat nebudu, protože o tom vím prd.

díky, tohle mi chybělo

!! jediný důvod proč pít kafe tbh

Singularis: Tady jsou ty růže a fialky, které mě mimo jiné inspirovaly. https://rokenrolneurol.tumblr.com/post/156581429082/pouze-na-ven
u%C5%A1i

Mimochodem, v angličtině má slovo inverze více významů, ale nevím, jestli to funguje i v češtině.

Moc děkuju za komentář - tupé nože jsou spíš pocit než jakýkoli odkaz na myšlenku.

slnečnica: jsem si myslela ze to bude moc pest na oko :'D a tak snad priste

slnečnica: tys sylvinku odhalila ale hned, viď?

Homér: uháds aspoň ty sylvinku?

Rimming se tomu říká.

Joooooo.

Teď ješte kdyby se mi nad tím v půl jedné ráno tak chtělo přemýšlet. Vrátim se a se mnou přijde guerilla teorie literární kritiky.

I-

Nejni to hajku, nejni. Je to básnička, západní, která by mohla být lepší, kdyby se nesnažila ulíznout si rozčepýřené vlasy do drdolu, oblíct na sebe těžké kimono a zavázat si obi za zády jednou rukou.

Máš fakt hezkou přezdívku. (Lino na rytí už se ale pomalu nedá sehnat. Království za podlahu vašich babiček!) V kombinaci s názvem díla mě sem přivedla a nelituju. Syrové to je. Bio Raw Angst. Líbí se mi.

A hlavonožci.

Škoda toho konce, zaváté stopy působí po druhé sloce která je fakt šleha trochu nedotaženě, určitě se to dá říct tak, aby to zabolelo víc.

Čajovny jsou jeskyně, ve kterých po stěnách tančí stíny - kreditů, výplat, toho, že ti ta holka co ji přivedl někdo jiný dá na konci večera pusu; laterna magika tužeb, nihilismu a prokrastinace.

Touhy antilopí jsou boží.

Viz Anadeo