Namor: Rozumím, možná by to bylo dobré jako písnička á la Jahelka.

Někdy mi tam nějaký rým a rytmika úplně nesedí a hlavně krátký verš tu básničku trochu degraduje na říkanku. kdyby ty verše měly formu krátkých souvětí ztratila by se i nějaká ta nedokonalost, které se jen těžko úplně vychytává. Ale jinak vtipné a nápadité.

Lenča: Děkuji

A42: Děkuji za komentář.

Psavec: :) Díky za zastavení

Orionka: Děkuji, je to vlastně parafrázovaná jezuitská modlidba "Za dar rozlišování" a velmi podobné taoistické podobenství. No a nějaká vlastní invence do toho všeho.:)

Už jsem si myslel, že jsem ti to pohaněl, ale to byla ta předchozí báseň.:) Četl jsem tvou diskusi s "okurkou" a podstata věci spočívá podle mě v tom, že ten klasický styl se dá pojmout archaicky (s těmi "rci" a "rodný krov") anebo současným "civilním" způsobem. Jinými slovy, není mrtvá ta forma, ale její vyjádření. Stále se dělají dřevění stoly se čtyřmi nohami, ale nohám se nevyřezávají hlavice, pokud to nemá být replika starožitnosti. Ta replika se nehodí mezi "sklo a kov", ale jenom mezi jiné repliky nebo mezi originály, pokud je zdařilá. A tak je to i s poezií.

Ta pointa je pěkné, to provedení...no, takové odfláknuté mi připadá: " klidně i teď v zimě/ a pořád by stál při mně :)

Yana: Jak to říkal pan Horníček? "I smutnit se má pořádně, i na tom si má člověk dát záležet, i to si má náležitě užít," :)
Děkuji za komentář.

mechanická okurka: jo, to je v pořádku, rebelující vokurko :)

:) tak tohle už je na pro mne moc velká divočina, úplně se na nějaká syntaktická pravidla vyfláknou asi nedokážu :)

Amelie M.: Ta básnička není asi moc čtivá, je to jistě i tím ABCABC ABCABC a ještě k tomu relativně dlouhými verši. Ze své čtenářské praxe vím, že básně v takovém formátu je lepší číst nahlas, aby to provázání bylo vůbec patrné.
Jsem rád, že se ti líbila. Děkuji za komentář.

elisza: Děkuji:)

Děkuji

Amadeo´´: Myslím, že ti to líto být nemusí, je čistě můj subjektivní pocit.
Na druhou stranu od toho jsou komentáře, autor nutně vnímá svá díla jinak než čtenář.

Pokud tě zajímá můj názor, tak tedy:
první sloka OK
ve druhé "a něžné hry nás sváděly z učebnic" působí zvláštně a významově ne jednoznačně. Možná spíše "odváděly od učebnic" nebo " četli v sobě jako v učebnicích, podle toho, jak to myslíš.
Poslední verš "už nebylo víc"zní v kontextu tak nějak "nečesky". Třeba by šlo " nebylo nic" nebo "nebylo už nic víc".
Ale podstata toho, co jsem psal spočívá spíše v tom, že k této formě by mi sedělo více něco konkrétního a osobnějšího. Předpokládám, že nikomu neříkáš: "budeme spolu hrát něžní hry" . :) A tak..., ale jsou to tvoje emoce a vzpomínky...:)

Namor: Díky za komentář. Stačí v mém profilu kliknout na "sbírky" a vybrat "Básnickou abecedu".

Dokážu si to úplně představit i s vtipnými obrázky (zvracející štika a pod.) Pokud je tahle forma vnímána jako to, co je v nadpisu, je to úplně v pohodě.
Četl jsem mnohokrát v reakcích na podobné básničky, že: "tohle přeci není žádná poezie!"
Je. A na rozdíl od mnohé jiné taková, která si na nic nehraje.

Už jsem ti asi něco v tomto smyslu psal, vnímám v tvých posledních básních takový zvláštní rozpor. Jsou intimní, ale zároveň jaksi zevšeobecňující na "lidstvo". Na mě to tak paradoxně působí neosobně, což by se mi asi u intimní lyriky stát nemělo.

Mně se v této básni nějak míjí forma s obsahem. Forma jakoby moderní a trochu archaická spojení takového "nevermore". Asi to byl záměr, ale mně to trochu drhne.

To je dobré.