![]() ![]() ![]() ![]() |
Zpívej mi
šeptalas
do chladných svítání
vzpomínek na dávno
když chtěli jsme poprvé
a něžné hry nás
sváděly z učebnic
to tenkrát potajmu
svět zachvěl se teprve
a nikdy potom
už nebylo víc
šeptalas
do chladných svítání
vzpomínek na dávno
když chtěli jsme poprvé
a něžné hry nás
sváděly z učebnic
to tenkrát potajmu
svět zachvěl se teprve
a nikdy potom
už nebylo víc

líbí se mi to, a pravda velká je...a nikdy potom už nebylo víc... a čím je člověk starší tím více vzpomíná, je dobré když je na co :-)

Jiří Turner: Určitě mě Tvůj názor zajímá... Je zvláštní, jak básně a vlastně celkově i češtinu, vnímáme každý úplně jinak (a tím myslím kohokoliv, kdo čte poezii).
Tvůj komentář je pro mě třeba hodně zajímavý v tom, že já tam vůbec takové významové nedostatky, o kterých píšeš, nevidím, čímž ale rozhodně neříkám, že tam být nemohou. Je to asi opravdu o subjektivním pocitu čtenáře a nemá cenu tu báseň rozebírat nějak dopodrobna, protože každý to bude vnímat asi jinak. Jsem ale určitě rád, že ses u mé básně zastavil a že Ti stála za to, abys ji ohodnotil... Tvých komentářů si vždy vážím.
Tvůj komentář je pro mě třeba hodně zajímavý v tom, že já tam vůbec takové významové nedostatky, o kterých píšeš, nevidím, čímž ale rozhodně neříkám, že tam být nemohou. Je to asi opravdu o subjektivním pocitu čtenáře a nemá cenu tu báseň rozebírat nějak dopodrobna, protože každý to bude vnímat asi jinak. Jsem ale určitě rád, že ses u mé básně zastavil a že Ti stála za to, abys ji ohodnotil... Tvých komentářů si vždy vážím.

Amadeo´´: Myslím, že ti to líto být nemusí, je čistě můj subjektivní pocit.
Na druhou stranu od toho jsou komentáře, autor nutně vnímá svá díla jinak než čtenář.
Pokud tě zajímá můj názor, tak tedy:
první sloka OK
ve druhé "a něžné hry nás sváděly z učebnic" působí zvláštně a významově ne jednoznačně. Možná spíše "odváděly od učebnic" nebo " četli v sobě jako v učebnicích, podle toho, jak to myslíš.
Poslední verš "už nebylo víc"zní v kontextu tak nějak "nečesky". Třeba by šlo " nebylo nic" nebo "nebylo už nic víc".
Ale podstata toho, co jsem psal spočívá spíše v tom, že k této formě by mi sedělo více něco konkrétního a osobnějšího. Předpokládám, že nikomu neříkáš: "budeme spolu hrát něžní hry" . :) A tak..., ale jsou to tvoje emoce a vzpomínky...:)
Na druhou stranu od toho jsou komentáře, autor nutně vnímá svá díla jinak než čtenář.
Pokud tě zajímá můj názor, tak tedy:
první sloka OK
ve druhé "a něžné hry nás sváděly z učebnic" působí zvláštně a významově ne jednoznačně. Možná spíše "odváděly od učebnic" nebo " četli v sobě jako v učebnicích, podle toho, jak to myslíš.
Poslední verš "už nebylo víc"zní v kontextu tak nějak "nečesky". Třeba by šlo " nebylo nic" nebo "nebylo už nic víc".
Ale podstata toho, co jsem psal spočívá spíše v tom, že k této formě by mi sedělo více něco konkrétního a osobnějšího. Předpokládám, že nikomu neříkáš: "budeme spolu hrát něžní hry" . :) A tak..., ale jsou to tvoje emoce a vzpomínky...:)

Jiří Turner: To je mi líto. Pokud se mohu zeptat, ve kterých místech se Ti to nezdá? Ptám se proto, že je to poněkud starší báseň a možná už ji mám tak moc v hlavě zafixovanou, že to drhnutí nevnímám...

Mně se v této básni nějak míjí forma s obsahem. Forma jakoby moderní a trochu archaická spojení takového "nevermore". Asi to byl záměr, ale mně to trochu drhne.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Studentská : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Sivý balet
Předchozí dílo autora : Bečva
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))