![]() |
![]() ![]() |
komentáře uživatele :


Máš nebo nemáš klíč? Asi jsem natvrdlá, ale tak rychlý postup děje (v první a druhé sloce nemáš, v poslední už ano, jak se k tobě dostal?) nestíhám. Ale nápad je to dobrý, dát někam do škatule to, co už nám uteklo a netrápit se s tím, nebabrat se s minulostí. Takže mě to určitě oslovilo.


Ano, ta je ze života. Když si tohle člověk uvědomí, je mu tak nějak úzko. Moc pěkná.


Naprosto skvělá. Tak trochu mi to připomíná texty Jiřího Suchého. Chtěla bych ji slyšet zhudebněnou.


Vnímám to podobně jako Yana. Cítím v tom hodně zoufalství. Někdy to mám podobně. V mých pesimistických chvílích. Oslovila mne.


Tedy, už mi trošku dává zabrat ta Eichlerská čeština :-). Ale pořád se mi tam líbí. Jen to nutí člověka u čtení dávat pozor. Vyvíjí se to zatím zajímavě. Němcovy(učím se Eichlerskou češtinu :-)) tedy nemám vůbec v lásce :-). Líbí se mi střed kultury ELDR a té naší (tedy mě to tu naší připomíná, obzvlášť Alena.) Pokračování budu očekávat s nedočkavostí :-).


Celé je to tak krásně optimistické a konec to přehodí úplně jinam. Přesto krásná. Něžná. (Omlouvám se, nějak mi to vlezlo do upozornění na chybu). Tak teď na správné místo :-).


Teda, tahle je povedená! Poslední sloka je úplně skvělá. (Ne že by ty předtím nebyly).


Jo, má to dost dobrou atmosféru. (Jako nekuřák si dovolím poznamenat, že by šlo takovéhle okamžiky prožívat i bez cigarety - pak by se případně odstranilo to časové omezení :-).


:-) V těch chvílích se všechno zdá nepodstatné. Ona přijde střízlivost :-). Je potřeba si to užít, dokus to jde... pěkná!


:-) To jsou osudová setkání. Taky máme taky nalezence, ale nevím, jestli si našla ona nás, nebo my jí :-)


víme, že moc nevíme... ale můžeme se dozvídat. A dokud tahle zvídavé touha nezmizí, žijeme :-). Hezká!


Jj, žijeme jaksi napřed. Přítomné okamžiky prožíváme jen výjimečně. Asi by se to dalo napsat o trochu lépe, nejspíš mě malinko dráždí ta mravokárnost. Ale to je můj problém. Určitě mě to oslovilo.