Míša

Když po prvé jsem ho spatřil, na kost byl promoklý,
oči jeho psí toužili po pohlazení, já ho pohladil,
k nohám mi leh, očí jeho úpřimně hledeli, byl šťasten,
že jsem se objevil, že já jsem zrovna přišel.

Lízal ruku mou, radostí vil, snad bolest jsem vycítil.
byl to tulák já usoudil, zvířata mám rád pochopil,
dnes hlídá dům můj, vděčný je za pohlazení, jsem rád,
pojmenoval jsem ho Míša, je jeden z rodiny, je náš.