Dva páry dětských očí.

Nikdy jsem nerozuměl dětským očím,
až teď je vidím, dva páry na mě hledí,
Je to Zdeněček, Tomášek naše děti,
kolikrát nevím zda to smím.

Ale ano, jejich táta jsem,
vím, kolikrát doma málo jsem.
Postarat se musím, ať mají co jíst,
život můj sázím, je to risk.

Dva páry očí, denně na mě hledí,
krásné když jdou spát, raduji se,
máma s nimi zkouší a já obdivuji,
tu lásku co dá dětem, ji.

Kolikrát oči se zarosí,
milovat ženu svoji a děti se musí,
Kdysi máma říkala, že čáp děti nosí,
však to pravda neni, mi už jsme svoji.

Dva páry oči na mě hledí,
jsou to oči děti mích,
máme starosti, dnešni doba,
ta doba je hřích, ta naše doba je pryč.