Špatně se mi to čte, rýmy jsou hodně primitivní a někdy navíc drhnou, třeba vzdychá a chytá se opravdu nerýmuje. Nehledě k tomu, že tonoucí se stébla chytá je tak profláklé klišé, že by se minimálně v poezii mělo úplně zakázat. Navíc mi vadí kontrast zbytečného patosu - slova jako přec, bol, bytí - a vedle nich koncovky hovorové češtiny. Přitom obsahově to není zlé, ale forma to sdělení zbytečně sráží. Příště bych se na rýmy úplně vykašlala a zkusila se vyjádřit přirozeným jazykem, bez rádoby básnických slůvek, které poezii nedělají, ale prostřednictvím originálních obrazů. Myslím, že to v sobě máš. PS: Nenech se mojí kritikou odradit, ale když píšeš, že toužíš po maximální... Myslím to dobře, ať se daří :).

Moc hezké. Líbí se mi myšlenka i zpracování, nenásilné a zajímavé rýmování.

človiček: Není zač, človíčku, já děkuji za návštěvu i milý komentář.

Ginnare: Já to vnímám jako osobní, ale samozřejmě to tak může být napsáno záměrně :). Ty termíny mi nejsou neznámé, jenom jejich použití v básni je nezvyklé a trochu kostrbatě tam trčí, což je asi dáno i délkou těch slov. Ale jak jsem už psala, zase je to originální, líbí se mi. A chápu dobře, že o ušlechtilosti píšeš ironicky?

Je to takové hodně osobní, vzkaz určený konkrétnímu adresátovi, tak snad si ho přečte. Baví mě ty fyzikální metafory; i když odborné výrazy působí trochu kostrbatě, je to originální. Zarazil mě jenom ten rozpor, nejdřív ušlechtilost, pak hovado - to je rozdílnými úhly pohledu na totéž?

Mně to přijde takové unylé. Plamen, plamínek, plamen, vlasy, vlasy, vlasy... není těch stejných slov na pár řádků až moc? S trochou fantazie se věci dají popsat různě, pak je to mnohem zajímavější a příjemnější na čtení... teda aspoň pro mě :).

loner: Děkuji, zase jsem se dověděla něco nového :).

Ginnare: Děkuji, vytahuješ na světlo moje staré hříšky :).

Má krásnou letní atmosféru, příjemně a lehce plyne. Ani nevím, jak voní oleandry, vždycky jsem je vnímala výrazně vizuálně. Příště zkusím přivonět :).

Moc se mi líbí, hravé i moudré.

eliscatko: To je asi přesně ono, jak by to mělo působit, pokud bych do toho jako autor měla co mluvit - ale po pravdě nemám, je to na každém čtenáři :).

Dickens: Díky, potěšil jsi mě :).

Ginnare: Já jsem písmo neotočila, to šikulák Severák, je to v diskuzi :). Tahle verze s otočenými písmeny je výsledek kompromisu, aby závěrečné sdělení bylo trochu zastřené, ale pořád srozumitelné. Jsem moc ráda, že se Ti to líbilo, děkuju!

Singularis: To je ohromně zajímavé, vůbec jsem netušila, že píšu o vědecky prozkoumaném úkazu. Moc děkuji!

Yana: Děkuji!

človiček: Díky za zajímavý komentář. Souhlasím, že některé národy mají k dikobrazímu chování větší dispozice, ale určitě to neplatí pro každého.

Ginnare: Tak to ti dva v mojí básničce asi stojí k sobě zadky :D. Moc děkuji!

Ginnare: Moc děkuji. Myslím, že je lehce křečovitá celá, zbytečně moc jsem se snažila nacpat myšlenky do formy. Ale vím přesně, z jakého pocitu vznikla, a ten pocit tam pořád je - aspoň pro mě :).

Tak hlavně se neudusit :). Asi to chce se vynořit, ale básnička se mi líbí, hezky vyjádřeno.

Ginnare: Páni, tolik chvály. Jsem moc ráda, že mě čteš. A za sebe říkám, určitě komentuj, není to žádné nošení dříví do lesa, kdepak... :) Děkuju!