Lenča: Dík :).

Jiří Turner: Já poměřuji slabiky v polovinách verše, protože mi to zní jako 2 rýmující se verše na 1 řádku. Takže čtu "bez strachu docela " - 6 slabik - a "čekám Mefistofela" - 7 slabik. A na těch 7 mi rytmus drhne.

Ty bys pořád s něčím splýval :)). Dokonalé rýmy. A bacha na žraloky ;-).

Kdysi jsi tu měl cosi podobného, asi se depka periodicky vrací, myslím v tvé poezii. Jak už psali jiní, forma je velmi propracovaná... až tak že vyniknou i drobné nepravidelnosti jako slabika navíc u Mefistofela :). Ale líbí se mi.

kmotrov: Já opravdu znalec nejsem, tak mě neber vážně:). Spíš jsem měla pocit, že by sevřenější forma téhle básni slušela. A jinak musím gratulovat hned dvakrát - k tomu, že tyhle starosti nemáš, a k tomu, že je umíš tak věrohodně popsat.

Já v tom vidím variaci na píjácké básně Li Poa, ale pouze obsahem. Nejsem zase takový znalec a samozřejmě neznám originál, jen české přebásnění, ale připadá mi, že pro čínskou poezii je typický pravidelný rytmus a rým. Tohle je na mě volné až moc.
Na druhé straně oceňuji pěkně vystiženou atmosféru, čtenář to opravdu vidí úplně živě. A pokud jde o ten závěr: noci ubývá s vínem a libida zase s věkem, tak aspoň máš jistotu, že tyhle starosti časem přejdou :).

Máta: Děkuji za komentář, jsem moc ráda, že se ti Ježíška líbila. A zvyk bych klidně zavedla, jenom nevím, jak na to :).

Moc se mi líbí úvod, krásně a obrazně navozuje atmosféru. Následující popis citů zní velmi opravdově, naléhavě, ale zároveň civilně, bez nějakých póz. Závěr počínaje němčinou mi připadá už trochu rozmělněný, nastavovaný, možná je to i kombinací písem. A některé obraty připomínají klišé, třeba "srdce, v něm nejušlechtilejší cit" nebo "jít trnitým sadem života". Ale celkově silná báseň.

Líbí se mi konec. Vlastně říká, že jsi ochrnul - to múzy někdy dělají.

U některých výrazů může být těžké určit přesnou hranici, přechod nemá ostré kontury a může být vnímán subjektivně... ale to by bylo na delší zamyšlení :). Jinak rozumím, pěkná mikroúvaha.

Ber to pozitivně. Tohle je věc, která tě naopak může nakopnout. Snažila bych se psát a recitovat tak, aby u mojí básně už nikdy nikdo neusnul - prostě jim to už nedovol! :)

Amelie M.: Asi takhle. Kritizuji tady díla a názory, ne autory. Stejně tak jako jiní kritizují moje díla a moje názory. Nic neskrývám, říkám věci na rovinu, jak si je myslím. A klidně připustím, že se svým názorem můžu být úplně mimo - vždyť o nic nejde, jen o debatu.
(Ve které jsem se mmch. už dozvěděla, že si ukájím vlastní ješitnost a vždycky toužím mít poslední slovo, že mám strašně omezený přístup, že rasisticky zatracuji a zesměšňuji, že se navážím do druhých, že mám vysoké ambice, že ostatní skrytě šikanuji... no ještě že to neberu osobně, fakt :). Pro mě je to naštěstí pořád jen debata.)

Amelie M.: Překvapuješ mě. Úvahy (a není jich zas tolik :)) píšu obecně a názorové rozdíly pokládám za přirozené. Vyslovením názoru na určitý jev přece nikoho osobně nenapadám. Jestli si někdo myslí, že všichni musí vidět věci stejně jako on, a každý nesouhlas bere jako útok na sebe, je to jeho problém.
Opakuji, na vyslovení názoru přece není nic špatného. Jestli máš pocit, že už bylo řečeno dost a je to pořád dokola, tak to prostě nečti a nediskutuj... mě teda účast v téhle diskuzi přesvědčuje spíš o opaku.
A fakt myslíš, že mi jde o "lajky" a "poplácávání po zádech"? To mě docela rozesmálo. Kdybych toužila zrovna po tomhle, asi bych tady vystupovala úplně jinak :)).

Amelie M.: Neustále tepu? Jestli myslíš v komentářích, tak tam prostě říkám svůj čtenářský dojem. A myslím, že věcně a slušnou formou, jestli je to jinak, tak mě prosím upozorni. To říkám zcela vážně :).
A jestli myslíš tepáním to, že vyslovím svůj názor v úvaze, tak s tím nesouhlasím. Jednak je to svobodný prostor, nikdo moje názory nemusí číst ani o nich diskutovat. Ale hlavně myslím, že debaty o psaní na literární server patří, že provokují k zamyšlení, jsou užitečné. Takže proč si o tom nepodebatovat? Jenom proto, že se názorově neshodneme, každý to vidí trochu jinak a někdo si nesouhlasný názor druhého bere osobně? Já jsem ráda, že se do diskuse zapojilo tolik lidí. A koho to nezajímá, tak ať čte něco jiného :).

DDD: Díky za komentář, i když tě netěšil :).
Myslím, že za mojí úvahou vidíš zbytečně moc. Nechci nic zjistit ani dokázat, prostě se zamýšlím nahlas (resp. písemně), říkám svůj názor. Čtu to po sobě znovu a nevidím, že bych někoho omezovala, zatracovala nebo zesměšňovala. Jestli tam něco takového vidíš (a fakt by mě zajímalo kde :)), tak špatně.
Jinak v tom, že zásadní je, co si z díla jako čtenář odnesu, se naprosto shodneme. Jak jsem psala už níž v jiném komentáři: "Důležité je, jak věrohodně dílo působí na čtenáře. Jde o jeho pocity a emoce, autor a veškeré okolnosti, které ke vzniku díla vedly, jsou už nepodstatné."
A že autentičnost sama o sobě není přednost, to podepisuju :).

loner: :D
Děkuji, jako by se stalo.

Umouněnka: To jsi napsala hezky. Ano, i ve fantazii je srdce. Myslím, že tady snad všichni píšeme prostě proto, že nás psaní baví, jinak bychom to přece nedělali. A někoho baví psát takhle a jiného jinak, naprosto přirozené a v pořádku. Nic tady není zakázané, nic není nefér. A každému čtenáři voní něco jiného :).

Jiří Turner: Moc děkuji a rozumím.

slnečnica: Přesně tak. Všechno je relativní, všechno je subjektivní. A tohle je jen můj úhel pohledu.

Sameri: Děkuji za komentář, je krásné, kolik myšlenek moje zamyšlení vyvolalo.
Ty jsi moji úvahu posunula ještě o kousek dál, k rozměru, který jsem taky viděla, ale už to s ním nechtěla komplikovat. Naprosto souhlasím, že každé subjektivní vyjádření zkresluje, díváme se na realitu ze svého úhlu pohledu. Takže můžeme být přesvědčeni, že pravdivě, ale třeba to tak vůbec není nebo jen zčásti. Dobrat se pravdy není vůbec jednoduché. Jak píšeš, v každém díle je kus pravdy a kus vylhanosti, i když se maximálně snažíme jen a jen o pravdu, protože to stejně bude jen ta naše subjektivní pravda.
No teď jsem se do toho asi docela zamotala :). Zkrátka psát pravdivě můžeme chápat jako subjektivní pocit, ale jako objektivní fakt těžko. A s tím vědomím, že každé převedení skutečnosti do slov je už samo o sobě zkreslující, já k psaní přistupuji. I k psaní této úvahy, která je taky jen můj subjektivní pohled a nic jiného ani být nemůže :).