|
Jednou jsi dole, jednou nahoře
 18.02.2015 15 1164(19) 0 |
Seno ve vlasech a gumáky od hnoje.
Ramena vytahaná tíhou věder zařezaných do dlaní.
Místo pozdravu hladová kakofonie.
Ubíjející každodennost zimního krmení.
A pak zadostiučinění.
Zázrak zrození.
Ramena vytahaná tíhou věder zařezaných do dlaní.
Místo pozdravu hladová kakofonie.
Ubíjející každodennost zimního krmení.
A pak zadostiučinění.
Zázrak zrození.
18.02.2015 - 19:03Pro upřesnění: vypadá jako koza, je to však ovce kamerunská (respektive beránek)
18.02.2015 - 18:48Mamka: Když se klikne na obrázek pravým tlačítkem a zvolí otevřít na nové kartě, tak tam ten obrázek vidím.
Taková kůzlátka neznám...:-)
Taková kůzlátka neznám...:-)
18.02.2015 - 17:47Mamka: Honzík je kouzelný a báseň vznikla určitě z okamžiku zázraku a přišla od srdíčka.
18.02.2015 - 13:17Yana: Kde bereš tolik slov?Já musím vždycky tak dlouho přemýšlet :-). Díky za tu hloubku.
18.02.2015 - 12:39Jiří Turner: Ovce (vlastně beránek) kamerunská - matka černá, otec hnědý bílé fleky kdesi v předešlé generaci.
18.02.2015 - 12:26...no konečně je to tady - jehňátka , kůzlátka... tohle vypadá šmrncnuté zebrou :)
18.02.2015 - 11:47Orionka: Na rýmy jsem nějak nemyslela, jen jsem chtěla vyjádřit ten kontrast z deprese k euforii
18.02.2015 - 11:36u tebe se cítím, jako doma..
pěkné, originální, lidské..
PS: gratuluji :-)
pěkné, originální, lidské..
PS: gratuluji :-)
18.02.2015 - 10:55Díky za komenty. Ještě k tomu měla být fotka, ale nějak se mi nepodařila vložit. Ještě budu zkoušet.
18.02.2015 - 10:05jasně, nesnáším tu dřinu a zároveň ji miluji, to proto že díky ní můžeme prožívat i to krásné, zdravím tě, já věděla že tu najdu cosi s hloubkou
18.02.2015 - 09:42Moc se mi líbí myšlenka a neotřelý námět. Trošku mi to kazí nedotažené rýmy - jsou takové napůl.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zimní krmení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Nepotřebuji
Předchozí dílo autora : V dívčím pokoji
