![]() ![]() ![]() ![]() |
Snad napoví mé krajkoví
kdo jsem.
Přece ta nejkrásnější z princezen.
Pohříchu stále sama.
Na svém trůně z brokátu
splétám si věnec akátů
trní se pod rukama.
Občas se z hloubi pode mnou
nějaký princ vynoří
však žádný není hoden mého citu.
Tak raději jen sním
o plátku růže okvětním
přivál mi z pouště vůni blahobytu.
Když načechrám si bílé peří
nikdo z vás mi neuvěří
že se zdobím květy lásky jenom pro sebe.
A pro vás moje samota
přes slzy se chichotá
pančovaná cukerínem už tak nezebe.
kdo jsem.
Přece ta nejkrásnější z princezen.
Pohříchu stále sama.
Na svém trůně z brokátu
splétám si věnec akátů
trní se pod rukama.
Občas se z hloubi pode mnou
nějaký princ vynoří
však žádný není hoden mého citu.
Tak raději jen sním
o plátku růže okvětním
přivál mi z pouště vůni blahobytu.
Když načechrám si bílé peří
nikdo z vás mi neuvěří
že se zdobím květy lásky jenom pro sebe.
A pro vás moje samota
přes slzy se chichotá
pančovaná cukerínem už tak nezebe.


Homér: Děkuji. Zamile na tom určitě vadilo daleko víc věcí, ale ke kritice si vybrala zrovna ten neologismus, který jiní naopak ocenili... Parodie. Je to tak. I když umím napsat skoro cokoli (taky nic jinýho nedělám a neumím, jsem copywriter), pravdou je, že parodie se mi píše úplně nejlíp ze všeho, tak nějak sama. Asi bych se konečně měla přestat tomu bránit.

Vidíš to, Zamile nějak neseděl výraz...trní se mi pod rukama, ten mě naopak hodně zaujal. Báseň je to dobrá. Taková řízná parodie.

Viva la neologismy, tohle se mi libi. Ma to myslenku, ma to spad a je to primerene dlouhe.

Jiří Turner: Díky! Taky mi to přišlo jako logický výraz. Na tvůj popud jsem se ještě zamyslela a zdá se mi, že zvratná podoba (po vzoru větví se) bude lepší, takže opraveno z "trní mi" na "trní se". Co myslíš?

Yana: Děkuju. Já myslím, že mám obsahy i formy docela proměnlivé, ale můj styl to je, ten nezapřu :).

Orionka: Ještě se vracím k tomu novotvaru "trní" . Hezká ukázka toho, jak může být poezie inovativní. Skoro se nabízí otázka, proč takové sloveso neexistuje, když se větve větví, a my trnem, proč by se trny nemohly trnit (hned mi to podtrhlo a nadává mi to - co to píšeš, Turnere!). Naštěstí nejsem automat na opravy textu, ale poeta :)

A já bych i znala takovou o které je, jo mně se to líbí a myslím že to zase nevybočuje z tvého stylu, tedy obsahem určitě ne

Zamila
DDD: Výborně napsaná ? V poslední době zírám nad Tvým vkusem/způsobem posouzení techniky ...

DDD: Už rozumím. A děkuji, je fakt, že zkouším psát v různých polohách a tahle se mi píše celkem lehce :). Chápu, že z tvého pohledu jsou takovéhle kousky zbytečné... ale otázka je, co z našeho amatérského psaní vlastně není zbytečné. Jak jsme si už dřív vyjasnili, máme prostě rozdílný přístup. Já poezii nepíšu z nejakého vnitřního přetlaku, ale spíš je to pro mě objevný průzkum práce s jazykem a nejen s ním, beru to víc jako hru.

No, on v té básni určitý nadhled opravdu je. Je taky výborně napsaná. Inteligentně. Trefně. Myslím, že tato poloha ti sedí naprosto dokonale. Nebudu spekulovat o inspiraci. Ten Nadhled pak spatřuju v tom, že možná v určitém momentě dospěješ k tomu, že je vlastně zbytečná. Ale v tom se stejně neshodneme. To jsem prostě já a moje prapodivný názory...

Zamila: Máš pravdu, "trní" je básnický novotvar :). Vznikl z rytmické nouze, ale myslím, že smysl dává a asi je jasné, co tím chci vyjádřit.
Jinak to ber jako další z mé dlouhé řady pokusů o změnu... Co jsem vlastně já? Sama nevím a v psaní už vůbec ne, tady jsem snad pokaždé něco jiného nebo se o to aspoň snažím.
Jinak to ber jako další z mé dlouhé řady pokusů o změnu... Co jsem vlastně já? Sama nevím a v psaní už vůbec ne, tady jsem snad pokaždé něco jiného nebo se o to aspoň snažím.

Jiří Turner: To je krásný citát a docela vystihuje můj přístup. Onehdy jsem v soukromé diskusi napsala, že mě v poezii baví nezůstávat na povrchu, ale mířit k jádru, udeřit rovnou na solar. Ovšem Hrabal to řekl mnohem líp. :)

Hmm, hluboká, bolestně upřímná, ale s nadhledem... Tak nějak na mě působí. Skvělá.

Zamila
Jiří Turner: Týjo, to je dobrý ... ! :-)

Poezii nečetu, v podstatě jí nerozumím, ale tohle mě opravdu pobavilo a ta žiletka v kapesníku se hodí. Líbí!

Zamila
No, nevím, tohle mi nějak nesedí: "trní mi pod rukama". Ale hlavně - tohle vůbec nejsi Ty. Takhle a o tomhle Ty přece nepíšeš, proto Ti ta forma a částečně i myšlenka nějak nesedí ...

Napadá mne jeden Hrabalův citát (omlouvám se pokud necituji přesně, nemám možnost si to ověřit): "poezie nemá být taková, aby se při ní lépe usínalo, ale má to být, jako když si zapomenete žiletku v kapesníku - chcete se vysmrkat a pořežete si nos..."
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Krasoblila : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Rispet pro nechápavého
Předchozí dílo autora : Pozlacené modly
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Amy.mousse [17], Marthani [14], MysHack [12], senpai [12], problafak123 [7], Monsealla [6]» řekli o sobě
Jsoucno řekl o timelady :Pokud jste si někdy mysleli, že jste nešikové, asi jste nikdy nepotkali timelady. Šarmantní dívka milující hodnoty již neexistujících směrů, víno a Hraběte. A možná i trochu mě.