To je poezie! Prostá, uderná, křiklavá. A přitom upřímná.

jo, na tom něco je

finská inspirace je z toho cítít víc než dost.

líbí se mi začátek a konec. Z toho konce bych klidně udělal obraz. :-)

rád tě vidím po čase

Zamila: dovolil by si trochu opravit - Kovošrot tentokrát není doslova, ale obrazně. Ve skutečnosti se jedná o krycí jméno pro jednu alkoholicko-kulturní instituci v Holešovicích.

název sbírky "Průzkum malých radostí" se mi líbí

v mnoha částech světa toto vůbec není sci-fi

báseň je taková správně vícevýznamová. Jinak já parkrát do této kategorie vložil něco, co bylo spíš ironické, než vážné.

Homér: ano, tu znám :-)

jak podezřele v tomhle žánru zní ono husitské "příjímání pod obojí" :-)

až děsivě jasné. Doufám, že tě nikdy neinspiruju.

nebylo už to tu jednou?

teda, jestli to někdo zhudební bude to krásný blues

srovnej s básní Miluješ mě celou - http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=28918-milujes-me-celou

(a já bych měl konečně už napsat tu povídku ze života "Jak jsem se zamiloval na hodině biologie")

casa.de.locos: technická poznámka - měsíc může být vidět i ve dne

s Veronikama byly vždycky problémy, ale inspirativní problémy

první verš je geniální

ty dvě části se dost liší, klidně by to mohly být samostatné básně.

Teprve když jsem to četl nahlas sestře, tak jsem ocenil rafinovanost a zároveň citlivost tohoto emotivního příběhu o dospívání. :-)
Velmi nedoceněné dílo. Určitě piš dál.