slavek: Mlčeti Zlato: Ayla:

Děkuji za hodnocení a že se líbí. :-)

Meluzina: :) kym chci byt me moc nezajima ... je to budoucí cas a desne “in” (-:

Ani nevím, co k tomu říct..

Tep Tveho smichu, v tom tichu, cernocernem... dekuju za tuhle celou krásnou báseň .. akorat mi zni do meho rozpolozeni..

Líbííí :-)))

Jsem docela ráda, že jsi mě komentovala .. líbí se mi co píšeš. A tady slyším melodii. Úplně bych si ji zazpívala v pomalém doprovodu :)

Ani nevim, co naspsat ... je to dosti k zamysleni a opet.. nadherne :]

Těžko komentovat něco, co na Tebe promlouvá. Jako bych stála opodál a cejtila ten odér tý whiskey a těch pocitů, který jsou na dně skleničky.

Všechno vyplouvá na povrch
všechno v játrech, v hlavě
i tam někde za levou plící
kde je teď podivné ticho
a nějaký kus masa tlející
snad to bývalo něco víc, kdysi.

Je výborná úplně celá! Děkuju*

Lasak: Ano, správně :))
A víš, jak to mám :) je to jen pocitovka, u které nepřemýšlím, takźe se nesnažím ani o oroginální slova, nebo správné slovosledy. Nicméně, v prvním momentě jsem to měla jak píšeš. Ale v mým rozpoložení, mi to znělo líp takhle :D děkuju za názor :)

I hudba touhou
zavzdychá.
Pobláznila se
do ticha...

Opravdu se mě celá dotkla. Jako bych se vpila do každého písmene a úderu. Děkuju. Líbí se mi :)

! tohle je super, miluju, když se člověk nechá unést a jen píše..

A ja bych tyhle pravdy, nechala presne tak, jak nestrojeny jsou :). Ani nevim, jak komentovat, snad jen, ze to ke mne mluvi. Mam vskutku dost rada, co a jak pises ... takze. Libi se mi!)

Dickens: Ted mam pocit, ze jsi to vystihl lepe, nez ja .. :D pravdu mas :) a dekuju

Anastazie.maler: Zadne ocekavani, zadny zklamani :) kazdy sveho stesti strůjce ... :)

Je to docela vtipný, místy :) nenadchne,ani neurazí.. a místo větru - "vítru" máš schválně?

Výstižný! Jak málo stačí..

Ta první část. Úplně se mě dotkla, až mě píchlo.
Moc hezky popsané .. díky :)

Stínová holka: Děkuji za zastavení a komentář :)

Ginnare: Myslím, že nezáleží na pohlaví .. možná to jen umíme říct lépe, ponořit se do hloubky, popsat to, procítit a ventilovat to ... ale ne všechny to tak máme, nezapomínej. Je spoustu slečen, žen, co tohle říct a ventilovat neumí...a chlapi cítí totéž, když nemají strach a otevřou se, jak mají ... v podstatě je to práce nás samotných, jak to umět chceme :) takže pokud je to muž, nebo žena ...

Bolest je součást. Bez té by to nebylo ono a nevěděli by jsme nikdo přeci, jak silné to kolikrát může být?
A být chlapem? To nic neřeší ... kolikrát mi přijde, že to mají těžší. V tý lásce - odejít - neodejít - projevit - neprojevit. Jsou od nepaměti stavění do role živitelů a když vládce logika se srdcem, není kolikrát o co stát a je to běh, na dlouhou trať. Kdežto my ženy .. častokrát, se necháváme unést a prostě jdeme, když doopravdy chceme. Jo, asi jsme silnější. A musíme to předat a být ještě víc. :-*


Děkuji za komentář *

Tohle mě docela baví. :)