SLAM - Ono takhle sedět na zastávce ...

Ono takhle sedět na zastávce
V mém případě stát, jelikož stáří má výhradní přednost a nechci v lidech vzbuzovat zlost, ale měli bychom dát přednost těm, co brzy přejdou přes most.

Ale o tomhle tento slam není.
Tenhle nemá útočit na vaši hranici stesku.
Spíš má zastupovat komediální grotesku.

Nuže, sedět takhle na zastávce, potažmo stát, není zas taková práce a dle ministerstva nevyžaduje plat.
Já však jako pravidelný busu čekající, tenhle názor nekvituji. Jsem jak běžně pracující; bolí nohy, bolí záda a s mým tělem to přestává být hitparáda.

Při svitu slunce, za zvuku vítru, při bouři snad vytvořené mi na míru, krupky za hromů padající na mou hlavu, teď už ledové hrudky, pingpongové míčky, tenisáky, sakra však ty kroupy začínají být větší než mraky.

Kolegiální přístup ostatních cestujících, čumících, stojících, do oka rýpajících deštníky.

Nepoeticky řečeno, venku chčije. Mě fakt omyje. Trpělivost dochází, autobus má zpoždění. A namyšlení měšťáci, žvatlající, "že jak velké je utrpení, že tramvajka tu ještě není, že má minutku opoždění. Haló, čekám už půl třetí hodiny a vím, jaký to je mít na nohách otlačeniny od stání na jednom místě. A ty mi tu tvrď, že "minutka je zpoždění, že až za 10 minut ti jede spoj náhradní".

Po napsání tohohle textu, zabral času víc než dosti,i když ve slamerské jakosti, nešel moc dobře od kosti. Přijíždí mého srdce šampión, je to on, můj odvoz dom!

Řidič v autobuse je celkem mladý, ve srovnání s dobovým strojem, jenž snad i napoleonské války pamatuje. Je mu asi sedmdesát. Snad má dobrý zrak a nepromění tento přemisťovací stroj hned za zatáčkou na vrak.

Po minutě jízdy měním stanovisko k věci. Přeci, nebylo lepší rozhodnutí, jít domů pěšky? A nebo skočit z letadla a čekat jestli se otevře padák?
Tahle jízda je ruská ruleta. A řidič je naprostý silniční pirát.

Dovolím si krátký výčet porušených pravidel a překročených rychlostí pro dnešní den:

Přes vypnutý přejezd železniční obvykle šedesátkou přefičí
Pozor, dnes, stala se změna
Nepřejel přejezd, nýbrž zabočil na něj a pak jsme si dali honičku s vlakem. Tedy to by se stalo, kdyby kolej nebyla pouze pro české dráhy. A ty jak je známo mají systém jiný a to neposílat spoje na trať ve správnou chvíli.

Devadesát v obci už je standard.

Jízda na zelenou je výhradou trapáků a tak přeletěl to na červenou, aby náhodou nebyl před ostatními králem hlupáků.

Nakonec to zakončil odstavením busu přímo na zastávce. Když říkám přímo, myslím tím na nástupní plošině. Což není takový košér oproti tomu, co normálně provádí.

A já tak děkuji vyšším silám, že jsem přežila tuhle jízdu smrti a díky tomu napsala tento text a mohla ho přednésti.