Suvereně nejlepší co jsem tu v poslední době četl. Ve volném verši máš svobodu jít po pocitu na dřeň a to se povedlo. Každá věc má svůj stín i zatvrzelost svoji odvrácenou (třeba ne úplně vědomou) citlivou stránku. Není to úplně dořečené, čtenář do toho může vkládat své obsahy. Vyzdvyhl název, ke kterému se vracíš v pointě a je podle mne klíčem k básni
-teprve tady se poznám. Prospělo tomu i že je to zcela bez rýmů. Když se to povede dát mezi řádky, rým tu emoci u mne obvykle spíš rozbíjí.

Orionka: To ten závěr:
...nejspíš jsme všichni už teď polomrtví
na Facebooku...

Dyk:
Né žíví mrtví ne, tak něco uprostřed...

V některých jeho básních se objevuje kritika životního stylu jeho současníků. Merta o něm řekl, že to byl náš první protestní básník. Možná si pod pojmem protest představíme něco jiného, ale atmosféra tvé básně, je té jeho podobná.

Tím protestem mi připoměla Viktora Dyka. Na prví dojem působí, že sis moc nelámala hlavu s formou, ale takhe jí to sliší, tak proč ne.

No jo, když ty se mi těžko komentuješ, ty píšeš vzletnou poesii a já přízemní :-)

Když budu upřímný...
Přijde mi to jako setkání se seznamky, to jméno na ven co nevadí že se umaže a pak ta vlastní kůže o které nevíš, jak ji protějšek vezme. . Z téhle perpektivy to je zajímavé.

Je to taková poesie v próze. A je to super!

Mám rád poezii okamžiku. A taky stručnou poezii, kde není nic navíc a tohle je perfektní!

Asi bych kritizoval gramatické rýmy, ale ta repetice kterou zmiňuje puero to posouvá na jinou úroveň. Jinak téma všední, asi nejvíc básní vzniklo na podobné, ale zpracování velmi originální, takže za mne prima.

Život nekončí "a žili šťastně až do smrti." Přináší další dramata. Přijde mi jako by ji po letech napsal princ z Popelky. Moc pěkný!

Mě se líbí že nejdeš po sentimentu, chceš být originální a zlobivá, ale nikdy samoúčelně.
Hapruje mi rytmus ve stěžejním rýmu v pointě. Líp mi sedí když před poslední slovo vložím slůvko vůbec. Ale nejsem odborník na vázaný verš.

Tenhle styl poezie čtu rád. Prima.

Na všem špatným je něco dobrý :-)

Romantika naruby.

Gumové věty - klišé?

Možná bych vypustul "se" ve větě: naseru se ti do snů.

Fajn.

Tak v lazaretu poluce, to dává smysl. Asi na ni, ne na nich. Pokud to je autentický, je v tom nadhled.
S naivními rýmy...

Myslím že to je docela nápaditý. Když si vším (žiješ v mraku), tak mi to připomíná nirvánu, tak není tak zle.

Nevím proč se mi do rýmů vnucuje slovo s*át
:-)

K Anotaci: Víš to dřív než ostatní?

Kdysi jsem hodně studoval Artemidorův snář. Černý pes ve snu představuje otevřenou agresi.

Máš namysli hnědou barvu košil?

Mám rád poezii se symbolickými náznaky.

Já je iluze...
Řekl Buddha.

Píšeš lehké básně, které se mi těžko komentují :-)
Prima.

Roztomilý :-)

Moc pěkná báseň a moc pěkně zrýmovaná. Jen v tom závěru se nemůžu ubránit dojmu, že jsi to hlavně potřeboval dostat do rýmů a pointa mě míjí.
Ale třeba je chyba na mém přijímači. Ale celkově pěkný.