|
Občas mi přijde že píšu jen o mých starostech ale na druhou stranu jsou v tom aspoň emoce…
 08.01.2025 3 25(5) 0 |
Před očima mi ubíhají dny
Dny kdy si nevyplním sny
Sny které jsou tak krásné
Krásné jako slunce jasné
Nevím kam a ani kudy
Kudy a kde a jak a kdy
Kdy se dotknou naše ruce
Ruce které odtrhly jsme prudce
Můj sen jsi pouze ty
Ty, tvé vlasy, tvé rty
Rty dříve přilepeny
Přilepeny dřív, teď nenávistí rozděleny
Dny kdy si nevyplním sny
Sny které jsou tak krásné
Krásné jako slunce jasné
Nevím kam a ani kudy
Kudy a kde a jak a kdy
Kdy se dotknou naše ruce
Ruce které odtrhly jsme prudce
Můj sen jsi pouze ty
Ty, tvé vlasy, tvé rty
Rty dříve přilepeny
Přilepeny dřív, teď nenávistí rozděleny
08.01.2025 - 23:25Asi bych kritizoval gramatické rýmy, ale ta repetice kterou zmiňuje puero to posouvá na jinou úroveň. Jinak téma všední, asi nejvíc básní vzniklo na podobné, ale zpracování velmi originální, takže za mne prima.
08.01.2025 - 15:30psát o svých starostech je mnohdy nejlepší řešení, jak se s nimi můžeš vypořádat. Vidět své vlastní myšlenky zformulované do textu i mě samotné dodávají pocit klidu. Básně tohoto typu se mě osobně líbí nejvíc. Tahle báseň je krásná, čiší z ní radost ale zároveň strašně moc smutku, donutí člověka zamyslet se.
Děkuji za ni
Děkuji za ni
08.01.2025 - 15:18Hlavu vzhůru, s takovými starostmi ti brzy pomůže cestování v čase. Hlavně, že je básnička povedená. A tou repeticí posledních slov na začátku každého řádku, dokonce originální. Palec hore.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
