Tvoje štěstí

Viděla jsem páry kde koncept monogamního vztahu fungoval, páry, kt. nefungoval, ale trápili se, neboť se do toho konceptu snažili nacpat a páry kde oba měli intimní zkušenosti i jinde než doma a přesto jako pár vychovali x dětí společně a partnerství jim vydrželo celý život ... Proto mě teď oslovuje jedna kniha ... A v ní je uvedeno několik mýtů o lásce a hned ten první je:
Mýtus #1:
Dlouhodobé monogamní vztahy jsou jediné skutečné vztahy
...
"Celoživotní monogamie jako ideál je relativně nový koncept v lidských dějinách....
V dlouhodobém monogamním vztahu nelze dosáhnout nic, čeho by nebylo možné dosáhnout bez něj."
...
"Podmnožinou tohoto mýtu je přesvědčení, že když jste doopravdy zamilovaní, automaticky ztratíte zájem o ostatní; pokud tedy máte sexuální nebo milostné pocity vůči někomu jinému než svému hlavnímu partnerovi, pak nejste skutečně zamilovaní. Toto přesvědčení připravilo během staletí mnoho lidí o spoustu štěstí..."

Láska má mnoho podob... A je a není jen jedna ... Má mnoho úrovní a imho nejvyšší je ta když miluješ všechny a všechno a nic za to nechceš ... Už starověcí Řekové měli několik pojmů pro lásku: eros, ludus, pragma, storge, mania a agape

LadyLoba:
Láska je jen jedna. To ostatní je zalíbení, náklonnost, úcta, vděk, sympatie.....ale když ve vztahu je vše a přesto se cítí partner lépe v jiné společnosti,kde není dobrý sex, není chemie, není úcta ani vděk,ale přesto se tam cítí lépe,tak to je víc láska,než mít vše. Nebo?

A co když to není pravda, že když miluje, musí si vybrat jen jednu?

Nevím proč se mi do rýmů vnucuje slovo s*át
:-)