Mám rád sex i vanilku. (Dokonce si ji pěstuju jako rostlinu)

Ale, vyznavačka SM! Znáš Hry na bolest Petry Neomilnerové?

Jo, já jsem si domyslel význam - ekvivalent českého "snad", ale nezdála se mi ta čárka nad "a" a háček nad "d" ve slovenštině - respektive si neuvědomuji, že bych se s tím ve slovenštině setkal (ale nejspíš mám jen děravou paměť).
díky

Hoj, nerozumím básním a slovenštinu ovládám jen částečně pasivně, ale nějak mě nesedí/nerozumím to "snáď".

Však chemie zrána - veliká je rána!

No, fakt nechápu, proč jako příklad (argument) toho, že muži nechápou ženy a naopak uvádíš pořekadlo, které sama označíš za hloupé.
Ale je fakt, že jsem muž a ty žena ....
:-)

Pak je to jasné. :-) Ať žije chemie!

Je-li nějaké rčení přihlouplé, proč s ním operuješ?

Cože? Moje žena mě podvedla? Jdu na ni!

Mňo... není to špatné..., dokonce jsem si ze zvědavosti přečetl i první část, ale...
Z pohledu globálního to nejsou povídky, jen črty nebo obrazy či kapitoly. Chybí tomu příběh. V první části nevíme nic o otci. Pro povídku je to důležité, pokud mám nějaké postavě fandit, musím o ní něco (dost) vědět. To se samozřejmě promítá i do druhé části.
V detailním pohledu bych trochu orodoval hlavně za pánskou část čtenářů. Nás většinou nezajímá barva křesla, materíál svetru, kam ukládáš kartáček nebo co si bereš na nohy... Chci tím říct, že pokud takové detaily nejsou pro další příběh důležité (nejsou dějotvorné) - což z jedné části nemůžu vědět, tak jimi šetři. Rozmělňují příběh, jsou jen "vatou".
Gramatiku obvykle nekomentuji (nepovažuji se za odborníka), ale udělám výjimku.
„Helí! Vstávej.“ Volá na mě táta. - To volá táta je uvozovací věta k přímé řeči. Správně: „Helí! Vstávej,“ volá na mě táta. (totéž vícekrát, ale třeba: ,,Můžeme jet?“ zeptá..." je správně)
"Většina lidí je mají .." - podmět je většina, tedy "má". Kdyby věta začínala "Lidé je... - pak by bylo "mají"
"Neochotně se zvednu od stolu a přejdu ke skříni v rohu a vytáhnu z ní svou školní tašku popsanou bělítkem a naházím do ní všemožné hovadiny, třeba učebnici přírodopisu a tak dále. " - proč třikrát "a" a ne čárka?
Čárku bych psal i tady: Škola je právě teď to jediné na co nechci myslet.
Vzhledem k tomu, že používáš nespisovné výrazy, osobně nepoužíval bych "jenž", které naopak dává textu určitou "vznešenost".
A ještě - trochu mi nesedí "pronikavé, pichlavé, upřímné a usměvavé" - možná to je můj dojem, ale pichlavé oči jsou nepříjemné, spíš záporně zabarvené, proto mi nesedí s upřímností a usměvavostí.

Fakt? Nevšiml jsem si.

Pokud zdůrazníš to "občas", tak budu dělat, že ti věřím :-)

taron: Sucháč: Ani po padesáti...

Řekl bych, že ses přiblížila Oscaru Wildovi:
Ženy podněcují v mužích touhu vytvořit veledíla, ale překáží jim v jejich realizaci.

puero: Prečo bůvol a nie buvol?

Má to jeden obrovský klad - je to krátké :-)

Ty mně dáváš! Já myslel, že vodíkový můstek je vazba mezi vodíky a ty mají jen 1s orbitaly s jedním elektronem a druhá volná pozice se váže s elektronem od kyslíku.
Kde bereš p orbitaly? Z kyslíku?

To mě nikdy nenapadlo! Kolik těch vodíkových můstků může molekula vody mít?

taron: Áááá. Tím jsi mě dostala. Kolik je "ou", fakt nevím...

taron: pokud se shodneme na významu slov "dvě", "čtyři" a "šest", tak zkus, taron, odpovědět na tuto otázku:
K planetě Zeta 4 na nejvzdálenějším konci vesmíru od Země přiletí dvě kosmické lodi Klingonů a zaparkují na oběžné dráze. Nedlouho nato tam za nimi přiletí dvě lodě Denobulanů. Kolik lodí potom bude zaparkováno na oběžné dráze? Myslíš, že šest? Proč by mělo?
Jiná věc ovšem je, zda všude platí "stejné" fyzikální zákony. Lépe řečeno, jestli ty zákony, kterými popisujeme svět kolem nás, lze aplikovat i na nějaká vzdálená místa. I tady je vzásadě odpověď nejspíš kladná (nevíme, proč by to nemělo být). Spíš nacházíme "překvapující" vlastnosti v prostorech hodně odlišných, jako je hluboké vakuum, nitro Slunce, jádro atomu. Díky tomu musíme naše známé zákonitosti upravovat (zobecňovat) tak, aby platily všude.