|
Jeden den v životě chemika. Omlouvám se za chyby, které se tam možná vyskytují. Už moc dlouho si píšu do šuplíku. Pravopis jsem tím pádem nějakou dobu neřešila. :-D
 30.08.2013 8 1130(7) 0 |
Je 28. srpna – přesně 4 hodiny ráno - a já jedu vstříc svému osudu. Poslední zkoušce, která mě čeká před nástupem do 3. ročníku VŠCHT v Praze. Pocity? Smíšené.
Za týden intenzivního učení umím jen chemické rovnováhy, kinetické rovnice, klasickou termodynamiku, Boltzmannovu pravděpodobnost nalezení určitého stavu, iontovou sílu, nějakou tu elektrochemii…A tím moje jistota končí. Neumím vlastnosti koloidních roztoků, membránové jevy a co víc? Netuším, kolik může mít molekula vody sousedů v kapalném stavu. Prostě tragédie.
Vkládám velké naděje v to, že se ještě něco naučím v autobuse. Dvě hodiny cesty jsou přece ideální pro nějaké to dohánění restů, ne? Moje nadšení ovšem pohasne společně se světlem v autobuse. Do hajzlu! Jako správný mistr improvizace si začnu na sešit svítit baterkou…Což se ovšem nesetká s nadšením cestujících. Během pár minut jsem nesouhlasným bučením donucena světlo zhasnout.
OK, nevzdávám se. Zkouška začíná až v jedenáct. Ovšem „díky“ nejezdícím tramvajím, delší zastávce v pekařství a hlavně neustávajícímu tupému stavu mého mozku se toho už moc nenaučím. Do posluchárny přicházím akorát včas, abych stihla pokyny k testu. Vyplňuji hlavičku. Přečtu si varování, že v případě úniku testu na primát, bude vypracovaná nová, lepší a hlavně těžší verze.
No a co teď? Zbývá jediné, nakouknout do zkouškové písemky. A rázem se ocitám v sedmém kruhu pekla. První a druhý příklad?! Děláte si ze mě srandu?! Třetí příklad mě jistě zachrání… Kinetické rovnice přece umím. Hmmm. Asi jsem žila v bludu. Po hodině a půl marného boje odkládám tužku a s pocitem naprostého sebezhnusení odevzdávám test.
Byla jsem jednou ze 4 statečných, kteří vytrvali a z téhle zkoušky se neodhlásili. Ani jeden z nás to neudělal. Ani jeden z nás se k tomu ani nepřiblížil. Ale díky studentské empatii (nebo vysoké entropii v našich písemkách) jsme odcházeli ze školy rozesmátí. A taky šťastní, že se s tímhle krásným předmětem potkáme znovu až za měsíc.
A hádejte, na co se tam ještě ptali? No přece na to, kolik může mít molekula vody sousedů spojených vodíkovými můstky. Na to můžu říct jediné: „ Murphy, proč jen jsi ty zákony vymýšlel?“
Za týden intenzivního učení umím jen chemické rovnováhy, kinetické rovnice, klasickou termodynamiku, Boltzmannovu pravděpodobnost nalezení určitého stavu, iontovou sílu, nějakou tu elektrochemii…A tím moje jistota končí. Neumím vlastnosti koloidních roztoků, membránové jevy a co víc? Netuším, kolik může mít molekula vody sousedů v kapalném stavu. Prostě tragédie.
Vkládám velké naděje v to, že se ještě něco naučím v autobuse. Dvě hodiny cesty jsou přece ideální pro nějaké to dohánění restů, ne? Moje nadšení ovšem pohasne společně se světlem v autobuse. Do hajzlu! Jako správný mistr improvizace si začnu na sešit svítit baterkou…Což se ovšem nesetká s nadšením cestujících. Během pár minut jsem nesouhlasným bučením donucena světlo zhasnout.
OK, nevzdávám se. Zkouška začíná až v jedenáct. Ovšem „díky“ nejezdícím tramvajím, delší zastávce v pekařství a hlavně neustávajícímu tupému stavu mého mozku se toho už moc nenaučím. Do posluchárny přicházím akorát včas, abych stihla pokyny k testu. Vyplňuji hlavičku. Přečtu si varování, že v případě úniku testu na primát, bude vypracovaná nová, lepší a hlavně těžší verze.
No a co teď? Zbývá jediné, nakouknout do zkouškové písemky. A rázem se ocitám v sedmém kruhu pekla. První a druhý příklad?! Děláte si ze mě srandu?! Třetí příklad mě jistě zachrání… Kinetické rovnice přece umím. Hmmm. Asi jsem žila v bludu. Po hodině a půl marného boje odkládám tužku a s pocitem naprostého sebezhnusení odevzdávám test.
Byla jsem jednou ze 4 statečných, kteří vytrvali a z téhle zkoušky se neodhlásili. Ani jeden z nás to neudělal. Ani jeden z nás se k tomu ani nepřiblížil. Ale díky studentské empatii (nebo vysoké entropii v našich písemkách) jsme odcházeli ze školy rozesmátí. A taky šťastní, že se s tímhle krásným předmětem potkáme znovu až za měsíc.
A hádejte, na co se tam ještě ptali? No přece na to, kolik může mít molekula vody sousedů spojených vodíkovými můstky. Na to můžu říct jediné: „ Murphy, proč jen jsi ty zákony vymýšlel?“
04.09.2013 - 16:34Vladan: Jasně že z kyslíku. Představ si molekulu vody. Z kyslíku jdou dvě vazby na vodíky..a dál jsou tam dva volné elektronové páry. Takže je tam možnost sp3 hybridizace. No a ta se využije při tvorbě mřížky v ledu...Snad tu nevykládám bludy jo, ale takhle nám to vysvětloval profesor Kofala ;-).
02.09.2013 - 16:45Ty mně dáváš! Já myslel, že vodíkový můstek je vazba mezi vodíky a ty mají jen 1s orbitaly s jedním elektronem a druhá volná pozice se váže s elektronem od kyslíku.
Kde bereš p orbitaly? Z kyslíku?
Kde bereš p orbitaly? Z kyslíku?
02.09.2013 - 15:44Vladan: V ledu má molekula vody 4 vodíkové můstky, plně se tak uplatní její sp3 orbitaly. (Jenže to je ideální případ, v reálu má led hodně nedokonalostí v mřížce). No a v kapalné formě může mít molekula vody 3 až 3,5 (3,7) vodíkového můstku. Až se ti bude zdát to číslo 3,5 divné, tak se odvolávám na profesora Kofalu z ústavu fyzikální chemie VŠCHT. :-D
Zorik: Mě třeba organika, biochemie a tak bavily...ale tohle je teda děsný. Děkuji za přání, snad se příště zadaří. :D
Zorik: Mě třeba organika, biochemie a tak bavily...ale tohle je teda děsný. Děkuji za přání, snad se příště zadaří. :D
31.08.2013 - 15:15Ze zkoušky z obecné chemie jsem měla naprostou hrůzu, nakonec jsem vylezla po dvou hodinách slavně s trojkou.. To samé o semestr později s biochemií.. Jsem velmi ráda, že všechny chemie už mám za sebou.. Tobě držím palce..:-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Fyzikální a koloidní chemie aneb metla studentstva : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Der Brief für das Sternchen,
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
Nikytu řekla o Orionka :Její básně umí nejen pobavit, ale dát i podnět k zamyšlení. Stojí za návštěvu. :-)
