Ten závoj smutku odhoď rychle stranou,
dej na má slova, ten Ti nesluší!
Zkus usmát se skrz slzy, které kanou,
a smůla Tvá se tímto vyruší...

Je jeho škoda, když nevrátí se zpátky,
když chtěla jsi mu celé srdce dát,
kdo lásku svoji vložil do oprátky,
ten věru neví, co je milovat...

Tak nech ho jít, ať natluče si hlavu,
vždyť jeho je, Tebe to nebolí!
Jak cizinec když ztratí se Ti v davu,
zas vzlétneš na peruti sokolí...
:-)

Věř a víra Tvá
štěstí, lásku dá,
ať ji srdce zná,
nebuď nevěrná!
:-)

Fascinuje mne Tvá schopnost dvojjazyčné tvorby i obsah Tvých básní, jen je mi trochu divně z toho, jaký smutek z nich promlouvá...:-)

Čas zhojí rány, naděje zas přijde,
by vyhladila vrásky z čela nám,
zrodí se šance, šťastná hvězda vyjde,
a duše vzlétne k touhy k výšinám...

Co bylo, bylo, udělej kříž nad tím
a silnou čarou odděl přítomnost!
Chci podotknouti, než se odtud ztratím:
V svém srdci najdeš recept na radost!

V něm ukryta je budoucí Tvá láska,
ač její jméno nyní sotva znáš,
Dere se ven, až srdce ve švech praská,
dej šanci jí, vždyť na dosah ji máš!
:-)

Netrať naděje, když se zle děje,
zkus zas odházet smutku závěje.
Šance přichází, když ji nečekáš,
hleď ji uchopit, na dosah ji máš!
:-)

Kdo by byl tak ezcitný, aby Tě odehnal, když se tak hezky vemlouváš? :-)

Lizzzie: To je dobře! Jak se zpívá v jedné písni:
Člověk tak rád někdy se zasní, do noci zní verš dávných básní...
A pokud jde o mne, sedlo mi to a tak: Jsem to já jak zamlada...(Viz Dalibor Janda a OLympic)...:-)

Připomíná mi to Zkrocení zlé ženy...:-)

Půvabné, lehounké, prostě príma,
i srdce mé se k něze vzpíná,
chudák, kdo do konce svých dní
zná osamělé mračení...

Verše Tvé, věru, krásně plynou,
člověk zas tančit, létat chce,
pravdu máš, roky rychle minou,
proč má to býti v nelásce?

:-)

Kolik těch šťastných párů mohlo být,
kdyby se neobjevil někdo třetí,
kdo dokázal jim všechno rozmluvit,
ten trend i závist dodnes světem letí!

Z toho si každý poučení ber,
věř tomu, co Ti srdce napovídá,
ať klevetníky sklátí kostižer
a k pomluvám se srdce neupíná!

:-)

korálek: Tak to jsem moc rád! :-)

♥Máš vskutku krásnou fantazii
a něhy v srdci dost a dost,
jsi z těch, co jen tou touhou žijí
psát sobě, druhým pro radost...♥

♣Nenapadlo by mne, že někdo s tak jemnou duší si troufne usmlouvat Slunce ke změně každodenní rutiny...:-)

Podivný smutek z duše mizí,
zasnil jsem se nad verši Lizzzie,
a přinutil mne příběh cizí
hledat zas zdroje druhé mízy...
:-)
Občas neuškodí se na chvíli rozplynout v pocitech vyvolaných vzpomínkami druhých a zapomínat na tvrdou realitu dneška...Díky za to! :-)

Krásný! Jsem kozoroh a bečím jak ovce...:-)

ŽblaBuňka: Děkuji, Mistře! :-)

Dott: Díky! Zdá se, že jsem se tu trefil do vkusu čtenářů...:-)
Nebo se jen ti praví náhodou zatoulali na moji stránku?

alexis: Ó, děkuji pěkně...:-)

PrimaDen: Tak to jsem rád! Díky...:-)

Rezavá Plechovka: Jj, nic se nemá vzdávat předem...:-)

traken: Díky! :-)