ta myšlenka mi dnes bude doprovázet, je vtíravá, no je na pokec, protože dítě se vrací a dospělí odchází, anebo taky opačně :-)

Nikytu: taron: Hanulka: díky, holky

Všem moc děkuji jste samozřejmě skvělí a těší mě že se snažíte pochopit, pá

Skvělá

Čtu ji opakovaně. Je mi z ní opravdu teskno. Tahle báseň je plná symboliky a plná smutku, opravdového. Je mi to líto...

Krásně napsaný, dotýká se to bolesti a přitom je to plný blaha, miluji tvůj pohled na tenhle svět. Jen! Už jsem tě dlouho nečetl.. .Asi máš v létě hodně práce

přemýšlím nad tím že by ten text mohl být na svatebním ozn ámení, pěkné

Co bude být nemusí, stačí neprojít cesty, nepřekvapit sestru a nemít tuny dalších jestli, fajnová k zamyšlení

Amelie M.: Ano možná ho i miluje, možná si jen něco namlouvá, možná je zoufalá, ale silná, možná je úchylná, možná si jen prostě vymýšlí a dělá jí to dobře :-)

Amelie M.: No a jsme doma, ano, nepovažuji to za úplně normální, ale zvláštním způsobem vzrušující. Myslím že ta žena třeba tedy já není submisivní, je prostě posedlá. Ale je to zvláštní pohled, nenapadl mě. Třeba by ho ani nechtěla kdyby nebyl tak zkažený, tak vášnivý, tak zlý, možná proto občas pláče, ale pak jí dostane tim sexem, ha, prostě je maximálně vzrušená právě proto pro všechno, bez toho by to nebylo ono, je posedlá, tak

Immotyob: skoro bingo, ale ne úplně, mě snad ani nevzrušují ty lasturky, ale ten pocit že je měl a je u mě a nestydim se. Stejnak je to vymyšlený, nebo ne...

Ginnare: obsese, jednoduše posedlost, může být čímkoliv, no mně to přijde obscénní být vzrušená tím víc, čím více si představuji to co jsem popsala, to se mi nechce až tak rozvádět tady a teď :-) takže proto, myslím že další komentář to dostatečně odtajnil, ale také ne naprosto :-)

casa.de.locos: mám radost že mi věříš, většinou nelžu, co na srdci to na jazyku :-) jo a k zahořklosti mam daleko, dokonce jsi mě inspirovala k napsání básničky, ale to až příště

taron: akorát že mi přijde že teď píšu jiný, ale mám ráda když mám období že píšu takový, ale to ty víš :-)

fyzice nerozumim, ale touhy to je moje, bezva

Jedním dechem jsem tvoji reportáž přečetla, něco jsem se dozvěděla a ještě ses podělila o svůj osobní zážitek. Opravdu tleskám a oni musí být opravdu úchvatné bytosti. Bezva.

Mají duši věřím v to a z tvé básničky mně je mrazivo a smutno. Pěkné

všem dík, moc, těšíte mě

Mlčeti Zlato: Musim se trochu usmívat protože v tej básničce byl původně ještě jeden verš poslední-a přede mnou kříž- no pak jsem ho vyhodila :-) dík

Je to tak jednoduché, tak proč je to tak složité. To neni dobou to je lidma. Nějak se ztratila ta úplně primitivní radost ze života. Nahradila ji radost z úspěchu, z věcí, z majetku, z konta, z auta, z toho co je líbivé na pohled. Stejně žádná příručka nepomůže. No ve škole nás učili že práce je jedním ze zdrojů lidského štěstí, tak co s tim. Ale naětěstí jsem asi nedávala pozor :-)