omylem smazaná
přidáno 12.09.2023
hodnoceno 6
čteno 303(16)
posláno 0
Tisíckrát vyřčené slovo sbohem,
nestane se pravdou,
pokud cit vypráví epos o opaku.

Verše psané inkoustem vášně,
prvotina utajená v Bohyni,
teď se dusí ve vrstvě prachu.

Měl to být příběh, který pohne světem.
Kde se děje rozdvojily?
Otázka svírající plíce.

Já stejnou cestou však půjdu dál,
čekající nekonečné dny a noci,
s tvojí fotkou ukrytou,
pod švem od čepice.
přidáno 06.10.2023 - 13:58
Tak tohle je fakt skvělý, už ta první sloka vtáhne, je mi to opravdu neskutečně blízké, děkuji, nádherná poezie
přidáno 14.09.2023 - 22:21
ju
přidáno 13.09.2023 - 17:37
Cestičky klikaté životem nás provázejí. Píšeš moc hezky. Děkuji.
přidáno 13.09.2023 - 11:07
Líbí
přidáno 13.09.2023 - 09:56
Kdyby byly cesty jen rovné, byla by to tragédie, ale ony se kroutí a tak šance ještě nějaká je. Tam někde.

Pěkné, plastické a poetické psaní. Umím si to představit i jako milostný dopis.
přidáno 12.09.2023 - 23:36
Inkoust vášně, bezva.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Muž jedné ženy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Omlouvám se
Předchozí dílo autora : Tančím životem

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming