přidáno 22.09.2023
hodnoceno 3
čteno 266(9)
posláno 0
pošlu ti, až nám nebe zšedne

pro zábavu dva neposedné

motýly, co se loukou honí

když za lesem klekání zvoní



snad pobaví tě v smutné chvíli

v níž ani slzy nestačily

všechen ten smutek vymýt z duše

jak křídly mávnou jednoduše



anebo deštěm psané věty

lásko má, pro tebe květy

jsem posílal jak psaní světem

když den se rozvil pozdním létem



na nočním nebi hvězdy skládám

do slov...ta nikam neukládám

s ránem zas zmizí jako voda

zas budu cizí...jaká škoda
přidáno 03.10.2023 - 23:35
Konec mě opravdu zabolel, ale plynulo to k němu moc hezky
přidáno 22.09.2023 - 18:12
Hezká.
přidáno 22.09.2023 - 10:45
zaseja : ano, jak píši já v jedné z básní mých : "Motýl mi křídly zamával, byl tu a už není, všechno se za mrak schovalo a čeká na zrození......". Děkuji.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
vzkazy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : jak kámen
Předchozí dílo autora : Corpus callosum

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming