taron: Pod závojem dokonalé princezny - teda samozřejmě s výjimkou mojí ženy :D - obvykle bývá dost vymeteno. No jo, no, jednou na to holt někdo musel přijít :-)

kmotrov: Teď úplně nevím, jestli je to dobře, nebo špatně :-) Měl bych to zjednodušit? Proč?

Psavec: Ó, děkuji :-)

Yana: Mám to podobně - a jsem rád, že ne sám. Děkuju, tohle mi udělalo radost :-)

Ten konec mi zní až moc masochisticky, takže se mi příčí ho chápat. Ale, jak se říká, "Proti gustu žádnej dišputát" Co se básně samotné týče, zapracoval bych na rafinovanějších rýmech (nebo se jich zbavil) a poetičtějším, zastřenějším vyjádření. Rád si přečtu další...

Přemýšlím nad tím posledním řádkem. A ujasnil jsem si jednu věc - pokud je láska opětována, bolest by v tom neměla být. Což není nic extra objevného a s tou básní zas až tak moc souvisejícího, ale díky za to. Zaujala mě.

Amadeo´´: Taky nějak nevím, co na tak milá slova říct. Moc děkuju za návštěvu. Pokud opravdu láká k opětovnému přečtení, je to pro mě největší odměnou :-)

Nikytu: Díky, těší mě, že se ti to líbilo :-)

Tom Cortés: Tak téhle pochvaly si moc vážím. Díky :-)

casa.de.locos: To mě těší :-) No jo, ty včely... Posledních pár týdnů se s nimi potkávám asi až příliš často, takže se mi spojují už úplně se vším :-)

Už první obraz s lesem připomínajícím bříško drozda je parádní.
Moc hezká. Jemná a barevná.

Zahlédl jsem ji už předevčírem, ale nějak nebyl čas se přihlásit a něco říct. Vzpomínám si na slovo "rozpraskaně", které mezitím zmizelo. Takhle je to hladší, sofistikovanější, ale tamto mě oslovilo daleko víc. Myslím, že bylo mnohem výstižnější. Hladovější. Dychtivější. Ale kdybych si to přečetl až dnes, vůbec by mě takovéhle mudrování nenapadlo a jen bych se kochal těmi krásnými slovy. Jemný, nevulgární způsob, jakým je to napsáno, mi hrozně imponuje. Vlastně mi ani moc nesedí do té kolonky, protože z toho cítím mnohem víc, než pouhé "tělesno"

casa.de.locos: Tak to se mi už taky párkrát stalo. Asi to chce čistý suroviny, správnou teplotu a moc často do toho nevrtat :-)

Nenapadá mě víc, než prostě "super". Připomnělo mi to babiččina bratra, který byl kovářem v Počítkách ve Žďárských vrších. Po strýčkově smrti kovárnu prodali (nejspíš z ní je teď vystajlovaná chalupa) a tohle všechno je prostě pryč...

Už od rána přemýšlím, co na to říct. S tím názorem v názvu nesouhlasím. Žij tak, abys mohla psát a piš tak, abys mohla žít. Verše přece chodí samy. To jen když je nutíme, pronásledujeme a tvoříme si z nich povinnost a rutinu, schovávají se před námi.

Jinak jsem konečně přišel na to, co mi tvá tvorba připomíná. Měl jsem to podobné u Taron. Vidím v tom plátna Henriho Rousseaua. Takový de facto dětinský styl, ale plný barev, tvarů, drobných detailů, fantazie a života. Což je pochopitelně kompliment.

lidus: No, tak teď přemýšlím pro změnu zase já, co říct. Těší mě to. Moc. Tak ať žijí romantické duše. Mám taky jednu takovou.

Yasmin: Jsem moc rád, že se ti líbí. Je to jenom taková hrstka nastřádaných pocitů, které do sebe nějak zapadly. Děkuju :-)

Nemám tuhle formu rád, moc lacinějších už asi není. I když uznávám, že si to o ni samo říká. Tak když už, určitě bych to aspoň nějak rytmicky sjednotil. Řekl bych, že i ne zrovna dvakrát originální myšlenka v originálním podání může být bomba. Tomuhle sice dobře rozumím, ale nic víc mi to nedalo.

Tak tahle mě fakt zaujala. Myšlenkou, jazykem i stylem. Povedla se!

Líbí se mi ten nápad a první čtyřverší. A to dokonce moc. Pak mi tak trochu přijde, že čím dál víc rozvařuješ už uvařené. Každopádně bezva nápad :-)