jen tak no,chtěla bych čekat víc, jen nevím co...
přidáno 27.11.2009
hodnoceno 4
čteno 970(26)
posláno 0
.
Píšu si román o beznaději
a zmraženém lístkovém těstu


na stole
vedle busty Sokrata bublá Kola

Píšu o svých pocitech

o tom, že moje madona je Marylin
a jen ona umí špulit rty do cliché


Já je utírám do polštáře,
ale jen ve tmě, když myšlenky šijou sny
režnou nití


Píšu o vlasech,

z kterých se odpařuje zbytkový alkohol
zklamání cizími realitami
a cigareta kluka, co mě neposlouchal

Nerozumím tomu


Jsem jen obyčejný člověk

.
.
přidáno 29.11.2009 - 16:47
děkuju:) moje krédo je necpat, když není potřeba:P:D;)
přidáno 29.11.2009 - 09:19
že by další z řady nás, které jsem se snažil popsat manifestem zoufalství? (můj egocentrický příspěvek)

fakt se mi to hodně líbí, hlavně to že tam není nic navíc a že jdeš přímo po tom co chceš popsat, necpeš tam nic okolo... to se mi hodně líbí
přidáno 28.11.2009 - 20:30
Neposlouchání, to je holt realita..
přidáno 27.11.2009 - 20:39
wau !
: ale jen ve tmě, když myšlenky šijou sny
režnou nití
: zklamání cizími realitami
a cigareta kluka, co mě neposlouchal

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Supercitlivá realita : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Stane se...
Předchozí dílo autora : Monogamní zabíjení

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming