KOLOTOČ

Okna otevírám
od toho dne odezírám.
Jestě neměl přijít
dej my svátek, přečti
si noviny pusť si porno.

Nezačínám jsem okolnostmi
donucen, přerušit ten sen.
Už je to pasé zmizel mi z hlavy.
Postavím stany, počkám si tedy
tady na ten soudný den.

Někdy určitě přijde a na dveře
ti nezaklepe, neřekne teď zmrde
chcípneš tak se připrav, nebude
už více výprav, do oblouku bez
klobouku.

Prostý nebo sprostý je to jedno.
Ty střevo jedno, jedno ti přímo
vysí z kalhot. Asi tě někdo probodl
a asi ti to ani neřekl. Vše to z tebe vychází
to je doopravdy všechno tvé, line se to
ven. Tak to vem nazpět hned, do říše
tvého těla, které už na ulici leží. A ty
jsi nad ním, bolest už necítíš tvá duše
chce odejít a to tělo nechat napospas.
Budou ho pitvat a nad ním koblihy si žrát.

Jeden z těch dní co se nepovedl. Policajt
si na tebe klekl jako světa pán, jsi jeho
otěž, a on je hovno smrduté. Klečí hafo lidí natáčí
vraždu online. Už jen pár minut a ty nebudeš,
nejde řvát jen prosíš toho hajzla aby žít tě
ponechal. Už tam nejsi tělo bez duše a on stále
na tobě je. Měli ho tam zastřelit, kulku do tý
blbý hlavy, stejně je tam jen stoh slámy. Kus
pravdy tak se tváří a taká taky jest, nemůžou
říct že se to tak nestalo. Takhle vraždí policajti
hlavně tmavé lidi když oko kamery nic nevidí.
Když je svět bez lidí, jenom samá šeď, která se
zatváří tak pošetile. Jsili do ni vlit tak se řiď zásaditě,
pak do toho plivni, řádně zamýchej, nečekej, výstup
bude v pět.

Podívej se do zrcadla, tak tohle svět vidí.
Co ty na to, není to žádné zlato, ba ani železo.
Jen člověk co na tebe čumí, nula promile v krvi.
A to je asi ten největší problém. Nastalý teď a v
tuto chvíli, do scén různých, je rozčtvrcen. Okénko
po okénku, jo chce to změnu, třeba nový ksicht.
A to tělo taky by generálku chtělo, nebo spíše asi
nutně potřebovalo, zcela zpustošen nakonec hozen
do koše.