|
Jsem, čili existuji.
 10.06.2020 13 660(21) 0 |
Bojím se třeba řeky
že navždy vyteče a
nic pro mne nezbude.
Bojím se bolesti která
v těle pulsuje a zdá se
že už nikdy neskončí.
Obepne tě, obalí do svých
sítí, ještě více přiškrtí tě.
Poznal jsem ji velmi osobně nechtěl
jsem být, slzy mnou též prošly.
Nechtěl jsem už nikdy být.
Pak už ony též došli, najednou
kým si osvobozen, do života zpět tam
vhozen, jen tak stroze jakoby nic.
Bojím se sebe, že nepoznám
se a v těle už nebudu se chtít.
Byl jsem sem vlit nepokrytě,
ale zdá se zcela marně, možná
že i tajně. Tak co ty smrade jsi
člověk nebo jenom takt, v dlouhém
souvětí. Kdo mi odvětí tudy poletí.
Symfonie hraje líně, je ji bídně tak
počkej až ti bude lépe, smrt slušně
zaklepe. Otřepal se z té bídné noci
alkohol pil a teď se třepe potřebuje
pomoci. Lhal noci, tedy ji obelhal, ale
den za uši ho vzal. Vede ho kamsi
mezi dvěma koňmi a pak bitch práskne.
To tělo už je ve dví, není už žádných proporcí.
Tak tu jsem celý zachmuřený, někdo
my v té hlavě stojí a skáče mi tam jako
míček nebo spíše jako míč. Bez ambicí které
to vše nezbytně slyší. Kam mám jít zabalit
si těch šest švestek a někam jít. Tam kde
bych mohl být, něčeho král. Třeba zlatého
pokladu, nekonečném to by stačilo, tak tam
vlez. A už nevylez zůstaň a žij si jako sráč.
Který má vše a přeci něco chybí, vždy něco
chybí to jsou toho světa, ty nezbytné chyby.
Jsem čili existuji, někam pluji po řece krvavé.
Ze všech válek poskládané, jsou tu kusy lidí.
Jsou tu oči které už nic neuvidí, je tu kokot
který už se nikam nezasune. Je tu žaludek
jenž zůstane navždy prázdný. Je tu vše co
si nechceš představit a to tu najdeš tak co
přijdeš hned nebo až tě někdo odešle na ten
velmi zvláštní svět. Ne svět to není jen kobka
kde jsi zavřený a přesto pluješ do sluje té tak
zásadně poslední.
že navždy vyteče a
nic pro mne nezbude.
Bojím se bolesti která
v těle pulsuje a zdá se
že už nikdy neskončí.
Obepne tě, obalí do svých
sítí, ještě více přiškrtí tě.
Poznal jsem ji velmi osobně nechtěl
jsem být, slzy mnou též prošly.
Nechtěl jsem už nikdy být.
Pak už ony též došli, najednou
kým si osvobozen, do života zpět tam
vhozen, jen tak stroze jakoby nic.
Bojím se sebe, že nepoznám
se a v těle už nebudu se chtít.
Byl jsem sem vlit nepokrytě,
ale zdá se zcela marně, možná
že i tajně. Tak co ty smrade jsi
člověk nebo jenom takt, v dlouhém
souvětí. Kdo mi odvětí tudy poletí.
Symfonie hraje líně, je ji bídně tak
počkej až ti bude lépe, smrt slušně
zaklepe. Otřepal se z té bídné noci
alkohol pil a teď se třepe potřebuje
pomoci. Lhal noci, tedy ji obelhal, ale
den za uši ho vzal. Vede ho kamsi
mezi dvěma koňmi a pak bitch práskne.
To tělo už je ve dví, není už žádných proporcí.
Tak tu jsem celý zachmuřený, někdo
my v té hlavě stojí a skáče mi tam jako
míček nebo spíše jako míč. Bez ambicí které
to vše nezbytně slyší. Kam mám jít zabalit
si těch šest švestek a někam jít. Tam kde
bych mohl být, něčeho král. Třeba zlatého
pokladu, nekonečném to by stačilo, tak tam
vlez. A už nevylez zůstaň a žij si jako sráč.
Který má vše a přeci něco chybí, vždy něco
chybí to jsou toho světa, ty nezbytné chyby.
Jsem čili existuji, někam pluji po řece krvavé.
Ze všech válek poskládané, jsou tu kusy lidí.
Jsou tu oči které už nic neuvidí, je tu kokot
který už se nikam nezasune. Je tu žaludek
jenž zůstane navždy prázdný. Je tu vše co
si nechceš představit a to tu najdeš tak co
přijdeš hned nebo až tě někdo odešle na ten
velmi zvláštní svět. Ne svět to není jen kobka
kde jsi zavřený a přesto pluješ do sluje té tak
zásadně poslední.
15.06.2020 - 23:45Ayla: Je to dlouhý to máš pravdu. Plný překlepů a hrubek, dal jsem to na korektor a žádné hrubky, nespisovná slova které tam byly dány úmyslně. Takže absolutně nechápu tu kritiku. Takže tři sta slov a pár nespisovných slov daných tam záměrně jako třeba bitch. Dáno tam jako dvojsmysl. Fakt nechápu tu nesmyslnou kritiku, Nebo slovo ve dví které se v literatuře používá.
15.06.2020 - 14:30RENE: Ahoj! Vzhledem k tvému věku (i když bys teoreticky mohl být i můj syn!) mne překvapuje, jak reaguješ na kritiku a bereš vše hned jako extrémní útok na svoji osobu. Zkus se, prosím, zamyslet nad obsahem, nikoli jen nad formou! Nevyskakuj hned jako čertík z krabičky a zkus pochopit, co tím chtěl autor říci! Nikdo se tu přece nechce nad tebe povyšovat, i když jsi tu týden, tak se zkus poučit z dobrých rad.
Lukio je programátor a autor (nejen) tohoto portálu, vyjadřuje se přísně logicky. Jako admin je velmi vstřícný a v lecčem ti poradí...
Já, popravdě, si píšu pro radost a nemám potřebu si na někom léčit mindráky a s někým vést spory, leda snad na obranu těch druhých. Možná vyzněl útočně ten první odstavec, ale sdělil jsem jen svůj názor. Kategorie poesie v próze tu není a podle mne je to tedy asi úvaha a tomu odpovídá i navrhovaná forma. Ale je to můj názor, já tu, až na výjimky, mám básně ve vázaném verši a ty si centruju, protože mám rád symetrii. A líbí se mi tučná kurzíva! Velikost písma mi vyhovuje ta základní, i když je tu možnost tři stupně zvětšení a tři zmenšení. :-)
Ten Lukiův odkaz jsem neznal, ale vypadá dobře, doporučuji. Pokud se tě dotklo to, že tě poučuju, je mi to líto, bylo to míněno dobře. Mne tu při vkládání dílka i komentíku systém upozorní na chyby. Měj se fajn!:-)
Lukio je programátor a autor (nejen) tohoto portálu, vyjadřuje se přísně logicky. Jako admin je velmi vstřícný a v lecčem ti poradí...
Já, popravdě, si píšu pro radost a nemám potřebu si na někom léčit mindráky a s někým vést spory, leda snad na obranu těch druhých. Možná vyzněl útočně ten první odstavec, ale sdělil jsem jen svůj názor. Kategorie poesie v próze tu není a podle mne je to tedy asi úvaha a tomu odpovídá i navrhovaná forma. Ale je to můj názor, já tu, až na výjimky, mám básně ve vázaném verši a ty si centruju, protože mám rád symetrii. A líbí se mi tučná kurzíva! Velikost písma mi vyhovuje ta základní, i když je tu možnost tři stupně zvětšení a tři zmenšení. :-)
Ten Lukiův odkaz jsem neznal, ale vypadá dobře, doporučuji. Pokud se tě dotklo to, že tě poučuju, je mi to líto, bylo to míněno dobře. Mne tu při vkládání dílka i komentíku systém upozorní na chyby. Měj se fajn!:-)
14.06.2020 - 23:33shane: Po přečtení tvého komentu jsem se musel pořádně vydýchat a napočítat do deseti. Vzhledem k tvému věku se nerozčílím, budu mluvit slušně. Jinak pracuji na tom aby tam hrubky nebyli. Není tam jen kobliha jsou tam i jiná díla. Každé je jiné a dalo by se jinak označit. Já upřednostňuji kategorii, lyrické básně protože píšu, skrze své emoce. Text je vedlejší produkt, jo zní to divně ale jde my spíše o atmosféru díla. Je to jako písnička v angličtině, kde mě text nezajímá.
14.06.2020 - 23:01RENE:
Předně tohle není žádná báseň, i když se tak říká i těm ve volném verši. Podle mne "úvaha/život" by byla ta správná kategorie. Pokud vzhledem ke své nechuti k rodné řeči netušíš, co to úvaha je, stačí si to vygúglit.
Prostě je to prozaický útvar, který bys mohl pro větší přehlednost rozdělit do odstavců, kde první řádek odsadíš. Protože píšeš, že to s počítačem taky moc neumíš, stačí pouze dvakrát klepnout na mezerník a pak začít psát. Pokud zapomínáš hesla, tak PC ti zpravidla nabízí jejich zapamatování a když se třeba zde přihlašuješ jménem, doplní pak heslo už samo v zakódované podobě, tedy jako tečky.
Jinak: Nevím, jaké Windows a jaký prohlížeč máš, já Windows 10 a Google chrome a když napíšu do okénka pro vložení textu dílka i třeba jen sem hrubku, zdrobnělinu či nespisovné slovo, už mi to podtrhne červenou vlnovkou. Ta zmizí, pokud to napíšu správně, spisovně a nezdrobněle.
Samozřejmě mi to nebrání vložit text i tak, ale vlnovka mne přinutí k zamyšlení, proč to tak je! Malý test: Napiš třeba r. Samo o sobě neznamená nic, takže i ono bude podtrženo červeně. Pokud ve tvé verzi Windows ještě není kontrola pravopisu takto zabudována, použij Lukiův odkaz!
Předně tohle není žádná báseň, i když se tak říká i těm ve volném verši. Podle mne "úvaha/život" by byla ta správná kategorie. Pokud vzhledem ke své nechuti k rodné řeči netušíš, co to úvaha je, stačí si to vygúglit.
Prostě je to prozaický útvar, který bys mohl pro větší přehlednost rozdělit do odstavců, kde první řádek odsadíš. Protože píšeš, že to s počítačem taky moc neumíš, stačí pouze dvakrát klepnout na mezerník a pak začít psát. Pokud zapomínáš hesla, tak PC ti zpravidla nabízí jejich zapamatování a když se třeba zde přihlašuješ jménem, doplní pak heslo už samo v zakódované podobě, tedy jako tečky.
Jinak: Nevím, jaké Windows a jaký prohlížeč máš, já Windows 10 a Google chrome a když napíšu do okénka pro vložení textu dílka i třeba jen sem hrubku, zdrobnělinu či nespisovné slovo, už mi to podtrhne červenou vlnovkou. Ta zmizí, pokud to napíšu správně, spisovně a nezdrobněle.
Samozřejmě mi to nebrání vložit text i tak, ale vlnovka mne přinutí k zamyšlení, proč to tak je! Malý test: Napiš třeba r. Samo o sobě neznamená nic, takže i ono bude podtrženo červeně. Pokud ve tvé verzi Windows ještě není kontrola pravopisu takto zabudována, použij Lukiův odkaz!
12.06.2020 - 13:50RENE: Povýšenost nemá nikdo rád...ale, v čem je tady ta povýšenost? Jak bych to měl napsat jinak? Přijde mi, že sis to vzal extrémně osobně a jako útok na tebe. Přitom to je slušně napsaná kritika. Prosím, přečti si ten můj komentář ještě jednou. A nejsi první, komu radím stejnou věc. Pokud nemáš v počítači word nebo jiný textový editor, můžeš texty kontrolovat třeba tady přímo v prohlížeči: https://korektor.lingea.cz/
Je to celé otázka maximálně minuty. A pokud toto fakt nejsi schopen před publikací udělat, tak pro mě prostě je to špatná vizitka. Technicky to je opravdu jednoduché, jednodušší, než vložit dílo na psance, není k tomu zapotřebí žádná speciální dovednost.
Je to celé otázka maximálně minuty. A pokud toto fakt nejsi schopen před publikací udělat, tak pro mě prostě je to špatná vizitka. Technicky to je opravdu jednoduché, jednodušší, než vložit dílo na psance, není k tomu zapotřebí žádná speciální dovednost.
12.06.2020 - 13:39LUKiO: Tohle mi nepřijde jako rada spíše jaká si povýšenost a tu nemám rád. S počítačem to moc neumím, a zapomínám hesla. Čtenářů si vážím nekašlu na ně, kdo mě chce číst cestu si najde.
12.06.2020 - 13:07Ono stačí otevřít word, hodit to tam, a člověk ty hrubky vidí a může je před publikací opravit. Pokud si s tím autor nedá ani tuto malou práci i když o sobě ví, že je na tom v gramatice bledě, tak to vypovídá o tom, že na čtenáře kašle. A pak se nesmí divit, že ho nebude chtít nikdo číst. Taková rada ;)
11.06.2020 - 21:45Ayla: Hrubky jo ty tam určitě jsou. Z češtiny jsem měl za čtyři, no tak se není čemu divit. Ani nechápu proč píšu. Mně se to zdá kompaktní, má to svoji atmosféru. Jako píseň, kde text je v cizí řeči. A má to svoji dynamiku. No a kritiky se nebojím, vím že jen těžko někdo pochopí.
11.06.2020 - 21:37holka.přes.ulici: Mně se to zdá celkem kompaktní, s těma hrubkama máš pravdu. Čeština nebyla nikdy moji silnou stránkou, nesnášel jsem ten předmět jako i ruštinu. Lyrická báseň je přeci o emocích příběh je sekundární, prostě vznikne nebo ne. Taky my jde o atmosféru jako v hudbě ten text se mi zdá podružný, asi je to divné u básně ale já to tak cítím.
11.06.2020 - 09:20Musím souhlasit s Aylou, na první pohled mě něčím zaujala, cítím tam příběh, který mě něčím vtahuje, ale škoda těch hrubek a toho konce, který ani mě se zbytkem nijak nekoresponduje a je tam jakoby navíc..
10.06.2020 - 19:06Je to: dlouhý, plný překlepů a hrubek, zajímavě naléhavý, trochu slam poetry... Ten konec nepůsobí moc kompaktně s tím zbytkem... Možná záměr...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
KOBLIHA : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : MŮŽU
Předchozí dílo autora : KOLOTOČ
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
