Obuj si moje boty a projdi se ..

Obuj si moje boty a projdi se
tlačej Tě?

Na puchejře jsem si už zvykla
i já si obula někdy špatnej pár a chodila v nich
byly moje oblíbený
zůstaly po nich jizvy
ale už nebolej
jen jsou
Bylo mi líto vyhodit je a tak jsem je schovávala
v pytli
ve sklepě
v botníku, kde jsem je neviděla
ale věděla jsem, že je můžu vždycky vytáhnout
Abych si puchejře připomínala?
No nebudu lhát, občas jsem si ty boty znova obula, abych zjistila
že tlačí pořád
i když hezky vypadaly
A tak, i když se Ti nechce, musís jít a vyhodit je
Nebo poslat dál
To už je jedno, co uděláš, jenom si je nenazouvat znova


A takhle, je to i s lidma. Takhle, je to i ve vztazích. Nejen partnerských.
Občas nás něco tak tlačí, ale nejsme schopný vzít to a nemít. Máme strach, že něco ztratíme. Co když vyhodim ty boty, co když to tričko ještě budu nosit, co když se do těch kalhot ještě vejdu, co když ¨ji/ho ztratím a nebude někdo lepší. Co když se nezamiluju.
Co když!
A co když si koupim boty nový, který mě tlačit nebudou, tričko, který bude pohodlnější a prostě větší kalhoty, protože jsem přibrala?
Co když někoho ztratím, ale najdu sebe? Co když najdu někoho, koho budu moct milovat a ten někdo, bude mě, bez toho, aby někde něco překáželo.

Obuj si moje boty a projdi se
Tlačej Tě?

I mě tlačily. Pro velkej úspěch, jsem je schovávala v botníku, ve sklepě, kde se dalo a myslela si, že když je vytáhnu občas, tlačit nebudou.
I já jsem si ponechávala zrady milovaných někde v sobě, stejně jak boty v botníku a ve sklepě a čekala, že když si na to vzpomenu občas, nic mě tížit nebude.
A tak jsem jednoho dne, vytáhla všechno najednou. Prošla se v botách, který jsem vyhodila, vykoupala se v pocitech, který nebyly příjemný. Dovolila si topit se v nich.
No a pak?
Všechno odešlo.
Nic mě netlačí a nic mě netíží.
Puchejře mám občas, ale nebolej. Dávám si pozor, co si vybírám.


A co tim chtěl básník říct?
Vlastně ani nic.
Možná jen, že jediný ponaučení plyne z našich chyb .. a že by se nikdo, neměl bát vyhodit starý boty co tlačej, koupit nový triko a větší kalhoty. Nechat za sebou lidi, který bolej. Vysypat všechno špatný, nechat to zahojit a dovolit si všechno lepší, co přijít může.
Uvědomit si
Nemít strach, chodit bos
Zbořit zdi
A chytit se



Můžeme všechno, co my sami chceme.