Pokud bude krásně

Dneska je tady zase krásně, řekl si Goméz. Slunce svítí jako o život, u bazénu se svlíkaj mladý holky a on se na ně může dívat přes skla slunečních brýlí, aniž by o tom někdo věděl. U nohou mu stojí sklenice sycené vody s ledem. Na zádech se mu houpe Kalašnikov a za pasem se mu bliští čerň rukojeti jeho mini mačety. Je to spíš taková větší kudla, kterou se dá vykuchat, kde kdo.

S takovou prací je spokojený. Když se nic neděje, všechno je v pořádku a nikdo po něm nic nechce. Kdo by nebyl spokojený s takovou prací, řekl si. Je to nuda, ale jemu to vyhovuje. Je to prostá práce, která nezahrnuje složitou práci, kterou po něm chtěli v továrně na boty. Dřít za pár dolarů někde u pásu, dojíždět kvůli tomu takovou dálku a ještě si k tomu platit oběd?

Goméz byl vděčný, když mu zavolal jeho bratranec z druhého kolena Ramirez a řekl mu o jednom fleku. Klidná práce, bezproblémová a jednoduchá. Navíc to bylo kousek od místa, kde bydlel s manželkou a pěti dětmi. Vyklubala se z toho zajímavá práce, kterou ani zdaleka nečekal. Bylo to něco, co viděl jen v televizi. Nevěřil, že to zažívá na vlastní kůži.

Už je to pět let, co má tuto práci. Je nanejvýš spokojený a nic ho netrápí. Mělo by. Udělal pár věcí, na které není pyšný. Čekal, že si díky nim polepší v očích pana Peréze, ale pro toho byl Goméz jen další bezvýznamný peón.

Ale takových věcí neudělal tolik, aby mu to zkazilo náladu. Když je tak pěkně, jak může mít špatnou náladu. Po týdnu, kdy pršelo téměř bez přestání je opět slunečno. Zem vysychá, ubité kvítí se zase zvedá naproti paprskům Slunce. Poupata se zase otevírají, aby pohltila, co nejvíce tepla a energie.

Zítra si musím vzít klobouk, poznamenal si Goméz myšlenku. Už poněkolikeré si utřel čelo. Je dusno a jemu se potí pleška. Nepříjemný pocit. Ani ho neštve, že se mu kvůli potu kroutí knír. Jen ať mu pot neteče do očí. Pot v očích štípe a to není ideální, když je takhle pěkně.

Goméz se sehnul přes svůj pupek pro sklenici s vodou. Nestojí
na svém místě ani pět minut a všechen led už mu roztál. Nu což, aspoň mě to osvěží, řekl si. Ještě sedm hodin a pětapadesát minut do konce směny.

Pokud bude takhle krásně, tak to bude dobrá směna, řekl si Goméz.