tuhle jsem napsal pro dívku, kterou jsem tehdy velmi miloval...
E
15.01.2008 3 1431(18) 0 |
Já dlouho chodím po světě
a přesto neznám cíle.
Myšlenka má najde tě
a pozná váhu chvíle.
Teď o Osudu přemítám
a hledám svojí cestu.
Proč jsem tady a né tam?
Šance jedna ke stu.
Taková je naděje,
že tím něco změním.
A když dneska smutně je,
tak těžko štěstí směním.
Tak, jako každý kolem mě
hledám jen příjemnou tmu.
V níž nějaké světlo dojemně
nebylo by pouze v snu.
Kde nějaké světlo skutečné
hřeje nás a vede.
Mé představy jsou netečné
a to mě do tmy svede.
Do tmy bez světel...
E
a přesto neznám cíle.
Myšlenka má najde tě
a pozná váhu chvíle.
Teď o Osudu přemítám
a hledám svojí cestu.
Proč jsem tady a né tam?
Šance jedna ke stu.
Taková je naděje,
že tím něco změním.
A když dneska smutně je,
tak těžko štěstí směním.
Tak, jako každý kolem mě
hledám jen příjemnou tmu.
V níž nějaké světlo dojemně
nebylo by pouze v snu.
Kde nějaké světlo skutečné
hřeje nás a vede.
Mé představy jsou netečné
a to mě do tmy svede.
Do tmy bez světel...
E
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Gramíně : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Prostě nemohu
Předchozí dílo autora : Strom