Ač chci, tak nemohu... E
přidáno 16.01.2008
hodnoceno 1
čteno 1175(20)
posláno 0
Dohořívá knot.
Naděje již zmírá.
Hlas hudby z černých not
moji duši svírá.

Vedu souboj proti sobě.
Prohra visí na vlásku.
Už jsem jednou nohou v hrobě
a mám jen jednu otázku.

Má to vůbec smysl?

Život mnoho nabízí.
Mnohem víc než zasloužím.
Ke štěstí mě pobízí
po němž vždycky zatoužím.

Život říká lásku ber
a někomu ji zase vrať.
Nech už tvojich smutných her.
a smutek svůj už navždy zkrať.

Ale já to neumím.
Nevím co bych dělat měl.
Aspoň tomu rozumím,
že nemůžu co každý směl.*

Nemůžu kvůli sobě

*napsal bych skoro každý, ale nerýmovalo by se to.

E
přidáno 17.01.2008 - 10:39
... vo tom mi chvilku povídej ... :-(
... promiň ... ale když někde čtu tvojich ... naskakuje mi husí kůže ...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Prostě nemohu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Písařka
Předchozí dílo autora : Gramíně

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming