E
přidáno 14.01.2008
hodnoceno 1
čteno 1571(18)
posláno 0
Kdysi zasazen byl strom.
On doufal v nebe bez mraků.
Potom náhle blesk a hrom.
Však neznal sílu zázraků.

On zasazen byl do stínu
o Slunci jen slýchal.
Neznal světla hostinu
a hustý kouř dýchal.

Bahno on pil místo vody
a nepoznal radosti.
Parazitům chystal hody
a znal pouze starosti.

Potom když měl plod
jež seschlý byl a černý.
Uvnitř něho samý hlod.
Život on měl perný.

To já jsem ten strom
a plody jsou mé pocity.
Já znám pouze stín a hrom
a k lásce hledám úchyty.

To není má vůle.
Já to tak nechtěl, ale.....
Já nejsem tvor, jenž by se litoval.

E
přidáno 16.01.2008 - 21:12
některé stromy vyrašily i ze skály...;) jde vidět, že toho máš docela hodně za sebou...lítost není na místě...to se mi na tobě líbí;)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Strom : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Gramíně
Předchozí dílo autora : Můj pohled

» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]
» řekli o sobě
Singularis řekla o casa.de.locos :
Velmi inteligentní osoba se širokým rozhledem. Její tvorba je postupně ovlivňována různými literárními (i neliterárními) inspiracemi. Dnes je (k mé radosti :-) ) cílem její tvorby sdělení.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming