Zase po delší době jeden střípek. Už budem u konce

Tak jo, utnem to

na rozloučenou...

Teda, ty puzzle mě fakt pobavily a zvedlly my náladu. Dnes jsem se už asi třikrát zhroutila, jak my nervy tečou kvůli maturitě, kterou možná úplně podělám... Ale tohle mě dokonale vléčilo, ani nevím proč, když je to taková ptákovina. Hlavně poslední verš se mi líbí:-)

je to příběh. neni to deník, ale neni to dílo.

jediná

nesnasim tu bublinu kolem nej.jak se to vsechno resi.byl skvelej.ale ne nas.a ani po smrti nebude,do haje,tak si zvyknete.nepatril nikomu az na sebe.posral to.to se ale obcas stane.

...

... tím víc ti zůstane. kofola.

dneska to jsou dva měsíce /co jsme se opustili/ a já cejtila, že musím něco napsat. cokoliv. a tak píšu... sentimentální verše.. bez myšlenky. a s fotkou na konec. foceno samospouští, když nám bylo krásně. /don´t cry, baby./

interpretuje Vlado Hoffmann, kamarád z výborné kapely Blues Klan (www.bluesklan.cz)

něco přes měsíc stará.. pár věcí se změnilo.. on už s ní neni, já mám v hlavě místo "kdyby" "kdybychom".. jsem smířená a bolí to jenom lehce..

zvláštní myšlenky touto dobou v tomto čase..2:57 seč

Na elektroniku moc nejsem, ale Syntax mě prostě baví...jsou tak...neskuteční