Dlouho pedlouho jsem přemýšlel, co napsat dál. Rozhodl jsem se, že Vás budu ještě chvilku napínat. Je totiž ještě tolik nepopsanejch chvil, kdy jsme umírali smíchy, že to stojí za zmínku
20.02.2009 2 941(7) |
Jednou se na nás přijel podívat ten úplně nejvíc největší šerif. Dokonce šel až za náma do toho bordela, daleko od cesty. Když nás našel, nemohl věřit vlastním očím. ,,Proboha proč máte ty nohavice a rukávy zamotaný izolačkou?!" Tak jsem mu začal vysvětlovat, že je to pohodlnější. Že pak nemáme boty a rukavice plný osin. A on, bylo to skoro jak v Červený karkulce, se zase ptal: ,,a proč máte ty krámy taky přimotaný izolačkou k rukám?" Tak jsem mu zase vysvětlil, že už bysme je neudrželi jen tak a já že mám nějakej natrženej sval v prstu. No a pak se začal smát a řiká: ,,No jo, ne nadarmo máte ten gympl."
Taky jsme si jednou - tohle je pro silnější nátury, ale je to lidský a nemůžu si to odpustit - začali vykládat o ženách a sexu, o pornografii a tak podobně. To víte - byli jsme tam už měsíc a chvíli si nějak zkrátit musíte:-) No nasmáli jsme se moc a moc a taky si zaslintali nad nejšťavnatějšíma představama a vzpomínkama, ikdyž to nebylo s respirátorama na ksichtu moc dobrý. Tráva tam byla hodně vysoká, že jsme si navzájem viděli jen hruď a hlavu. Když jsme ale vylezli z trávy, i přes kalhoty a blůzy šlo vidět, že tam už nejsme dva, ale čtyři. No co, aspoň nějaká společnost, ne?
Taky jsme si jednou - tohle je pro silnější nátury, ale je to lidský a nemůžu si to odpustit - začali vykládat o ženách a sexu, o pornografii a tak podobně. To víte - byli jsme tam už měsíc a chvíli si nějak zkrátit musíte:-) No nasmáli jsme se moc a moc a taky si zaslintali nad nejšťavnatějšíma představama a vzpomínkama, ikdyž to nebylo s respirátorama na ksichtu moc dobrý. Tráva tam byla hodně vysoká, že jsme si navzájem viděli jen hruď a hlavu. Když jsme ale vylezli z trávy, i přes kalhoty a blůzy šlo vidět, že tam už nejsme dva, ale čtyři. No co, aspoň nějaká společnost, ne?
20.02.2009 - 17:42
Musím říct, že tohle nám opravdu mnoho dam závidí - muž totiž doopravdy nikdy není sám. Ale holky - věřte, sou s tím jenom problémy! (A taky občas velká sradna)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jak to s tyma Muničák brothers bylo No.7 : trvalý odkaz
Následující deník autora : Jak to s tyma Muničák brothers bylo No.8
Předchozí deník autora : Jak to s tyma Muničák brothers bylo No.6
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
Liss Durman řekla o Adrianne Nesser :Skvělej člověk, kterej nikdy nezklame!! Je s ní prdel.. Kdo nezažije, nepochopí! Chybíš mi, ty i ten zbytek supr lidiček ze třídy...!