55.92
hodnoceno 5
kategorie básně/láska
čteno 1211(24)
posláno 0
Prchavý okamžik
když den s nocí se sejde
propletly jsme ruce své a srdce
jak větve stromů za bouře

Rozpouštíme v dlaních rampouch
kde strach je a minulost
jsem tvá a ty můj
syzygos

Morava kolem nás
tajemství skryje
v tebe jsem schoulená
duše spřízněná

Stromy šumí
už ne žena podezřelá
je tvůj a ty jeho milá
syzygos

přidáno 25.05.2020 - 21:22
Jarovanek: Moc děkuji za přečtení, souznění a komentář :-)
přidáno 25.05.2020 - 20:27
Je to moc hezká báseň, má poezii mezi řádky a sdělení o nekonečném souznění dvou duší... Aspoň tak to chápu já... :-)
přidáno 17.04.2018 - 22:24
Já nevim, mně se to vůbec nerýmuje... :-D I když to ze začátku a dle formátování vypadalo, že by mohlo :-D Škoda, nějak mi tam chybí jakákoliv libozvučnost i hloubka. A syzygos to zazdil, no :-D Přitom začátek byl docela slibný.
přidáno 10.04.2018 - 22:25
To by celkem šlo, jako kolik tomu mám dát. 60%? 80%? Nevim, nejsem hodnotič.
přidáno 10.04.2018 - 13:45
.. já to prostě musím říct.. to velký písmo je jako facka čtenáři a shazuje celou báseň

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Syzygos : [55.9166666667] | trvalý odkaz | tisk | pdf

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming