

Moje představivost si pochutnala, milý výjev a vlastně déšť tomu sluší


wojta: Tak už to nechlastej a nemusíš se štěpit,to je moje delirium :D


Dandy: Díky! Jen jsem si zase hrál, tři kousky jsem teď dal...:-)


Hanulka: Díky, Hanulko! Ono to jde i zpívat...:-D


To proboha ne! To není můJ styl- myšky, šišky z výšky. Že to nejsem já?! To je jiný Wojta. Že . Budu tedy Wojta 2, Nevadí mi být ten druhý, když jsem PRVNÍ, ale chci být sám sebou. Tedy JÁ JSEM WOJTA 2 a konec.


Tak pěkně tajemně to začínalo a nakonec to skončí prachsprostým mordem. Odpudivé...ale zábavné!


Yana: Vidím, že naši dědečci pracující s látkami, byli stejně věrní obchodníci. Aby se látka prodala, museli dělat často psí kusy. Díky Yano. Potěšilo mě to.


Poezie anonymity : moc Ti díky, já se probudím a často i v noci a hned to jdu veršovat, co cítím. Včera po procházce v dešti.


Vy píšete tak...hezky. Člověk má z Vašich děl takový příjemný pocit v sobě. :)


Dandy : měla jsem v dětství knížku Dobrodružství veverky Zrzečky od Josefa Zemana. Hned to milé veršování připomnělo. Děkuji.