 10.10.2023 5 265(6) 0 |
Oříšek,křup a jádro je tu.
Zrzečka chroupe tu dobrotu.
Štětečky vzpřímené na jejich ouškách.
Které vnímají kdejaké křupnutí.
Pařez jak hodovní stůl.
Strakapoud také přilétl
pod ořešák a už v.nedaleké
rozsoše dobývá jádra.
Ráno, sem tam jej narušuje přeháňka dešťová.
A však ani jeden nato nedbá.
Kolik pak skořápek rozloupnout aby utišili
hlad.
Všetečná sojka nechce ani jednoho tu.
Jedna druhá,třetí.
A už mezi nimi spor.
Veletoče křídel ,i nějaké to pírko s těla letí.
Veverka nezmohla se na odpor.
Jen přihlíží z dutiny na tu pranici
Jestřábi křídla rozčísly tu trojici
v pařátech neopatrný tvor.
Ty dvě řvou strachem .
.A zase přilétl strakapoud.
Ta chvíle je pryč a už zase prší
Zrzečka chroupe tu dobrotu.
Štětečky vzpřímené na jejich ouškách.
Které vnímají kdejaké křupnutí.
Pařez jak hodovní stůl.
Strakapoud také přilétl
pod ořešák a už v.nedaleké
rozsoše dobývá jádra.
Ráno, sem tam jej narušuje přeháňka dešťová.
A však ani jeden nato nedbá.
Kolik pak skořápek rozloupnout aby utišili
hlad.
Všetečná sojka nechce ani jednoho tu.
Jedna druhá,třetí.
A už mezi nimi spor.
Veletoče křídel ,i nějaké to pírko s těla letí.
Veverka nezmohla se na odpor.
Jen přihlíží z dutiny na tu pranici
Jestřábi křídla rozčísly tu trojici
v pařátech neopatrný tvor.
Ty dvě řvou strachem .
.A zase přilétl strakapoud.
Ta chvíle je pryč a už zase prší
10.10.2023 - 09:12Dandy : měla jsem v dětství knížku Dobrodružství veverky Zrzečky od Josefa Zemana. Hned to milé veršování připomnělo. Děkuji.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Už zase prší : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Poslouchám
Předchozí dílo autora : Ten den
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
slečna Lily [17], nevěrná [16], Alex07 [13], Tajemný [13], Máňa na koni [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
