To je nádherné dílko.

Ty jsi ve zkoušce létání obstál, on zůstal stát na zemi. Vítej v oblacích a pohlédni dolů. Rozpoznáváš ho v jeho malosti ?

Pěkné, pozlacená dušičko.

Na tvých verších si znova ověřuji, že jednoduchá přímá sdělení mají pro mě větší význam než duchaplné, leč tajemné úvahy. Díky Bohu

... já jsem čekal kdo se toho chytne ... taky jsem na pravopis pedant ... ale přepsáno do normální mluvy by to znělo asi: Oni usnuli na zápraží, jako dvě blechy kočky Míci" ... takže je to v pořádku ... ale chápu že bez interpunkce je to poněkud zavádějící ...

Vyznávat lásku, to ti šlo tedy od mládí dobře. Ani teď nezůstává jedno dívčí oko suché.

Ať zvonky slavnostněji znějí
jako to bývá o Vánocích
všem svojim láskám úsměv přeji
a sobě -
neztratit ani jednu z nich.

Život uprostřed zrcadlového šestistěnu : zbytečnost, ztrnulost, marnost, minulost, budoucnost... a šestá stěna? RADOST!

Poslední sloka nemá chybu! Ta se ti moc povedla.

to je mi líto

dnes uz u nikoho... je to uz davno...

bohužel... ale všechno má svoje ;)

koho? u koho jsi v bezpečí, spirálová melody?

Jestli jsi to neobšlehla z muzikálu, tak ti tu stovku nechám. :-)

Já chci pokračování!!! Lumpe!!! nenávidím ty tvoje nedokončené slohovky!!! Vrr!! Utopím tě v umyvadle!!! Nedám ti vánoční dárek!!!

Naozaj krásna. Kllobúk dole. :)

Tiež mávam podobné pocity, ale až tvoja báseň im dala meno... "špirálová melanchólia" - odteraz to budem nazývať tak. ;)
Pekná básnička !!!

když je člověk účastníkem takového stavu v životě, je to docela hodně ožehavé....děkuji za komentáře...

jo, jo, a netrvalo dlouho, zbalila to prádlo, tím to zvadlo.

:D