Darmošlap1960: změna k lepšímu...tedy za mne.

Živě si představuju tu spoustu vody a odrazy v ní - a proč by nemohl vzniknout i na lejně?? Má silnou emoci, /připomíná, kdo jsme, odkud přicházíme a kam jdeme.../
Druhé je mile podaná "nešikovnost" kuchaře...

To se občas stává.

Pěkně jsi to poskládal.

Jen stručně: líbí.

Ploché

Sasanka: děkuji za komentář

Můra73: Nevim no, ja nejsem na stejne vlne....

Nedávno jsem řešila v jedné básní jak nahradit slovo hvězdy a nebe,abych se neopakovala.Tady teda hvězdy a krásné.Za mlhavým "však" být nemusí, dost to ubírá. Příklad:
Koukám na jasné nebe
fascinován jeho velikostí
Sedím a sním co bude dál
zda sejdu ze známé cesty

Nezvaný: děkuji. Jsem rád že se líbí:D

Mně se líbí první i třetí - chápu, že slovo "sám" je v prvním textu vlastně hodnotícím stanoviskem lyrického subjektu, ale tady mi to nijak nepřekáží.

Poslední text stojí a padá na tom, že "slova proměnění" nejsou verbální metaforou církevního procesu, ale ustáleným spojením popisujícím ten proces - pokud by to byla metafora, byl by problém, ale ustálené spojení je v pořádku. Navíc je tam i mnoho dalších dílčích momentů - například dvě svíce nepřímo odkazují na přijímání pod obojí, plus samozřejmě ta hra světel a "oheň ve víně" v kontextu "proměny". Zajímavý text.

PS: pokud by "slova proměnění" nebyla ustáleným spojením, pak bych doporučoval změnu, například na "proměňování"

Eleanthir: No, to jo. Myslíš, že vím, že jsem toto někdy napsal? To je, jak kdybych četl někoho cizího. Mimochodem Spáleneček existuje, beztak jsme tam měřili les.

Nevím, jak byly text původně, Druhý je v mém vnímání fajn.

Tahle se mi líbí. Druhá sloka vyjadřuje i mé pocity, které mám velmi často.

Gora:Díky za kritiku. Pokusil jsem se první verš změnit. Slovo "sám" už je možná přijatelnější, než "osamělost", která vyjadřuje subjektivní pocit.

Karpatský: Třetí haiku jsem se pokusil dovysvětlit v poznámce.

druhé ma najviac oslovilo aj pre ten nádych metafory ale metafora to pritom vlastne nie je

v prvom, a je to možno len môj osobný problém, by mi tú atmosféru miesto všeobecnejšieho pojmu ráno v súvislosti s hviezdami viac umocnili časovo užšie výrazy ako brieždenie, úsvit či svitanie

tretiemu, priznám sa, nerozumiem

Přidala bych se s názorem k Zinimu. Osamělost i proměnění by se snad daly vyjádřit jinak...
Senrju se svítícím obojkem je bezvadné.
První mě nadchlo. Je nádherné /i s osamělostí.../. Třetí je skvělý postřeh s mystikou...

Ziny: Ziny je u mně na stanici a hned vznesl námitky, které sem nechtěl psát. Především "slova proměnění". Ziny mi řekl, že mu to zavání metaforou. Tady bude zapotřebí uvést vysvětlivku. Slova proměnění, jinak konsekrační slova pronáší kněz nad hostií a poté nad kalichem během eucharistie. A dále: "ranní osamělost". Je takový zápis subjektivním sdělením? Zajímal by mě názor druhých haikuistů.

Hezké