přidáno 29.04.2025
hodnoceno 1
čteno 19(3)
posláno 0
Sedadlo 58, pomalu usedám
Lidé kolem mě se smějí
a někteří se smějí mně
mýmu účesu a výrazu a možná
že i mé vybledlé košili
Úsměv jim oplácím
a jejich životy jsou barevné jako jejich vesnice
s modrou vodou, zelenými lesy
a rudou hlínou

Tyhle postavičky jedí celé dny rýži s příchutí bazalky
a chilli
a pak se mnou nastupují do vlaku
a společně nás to unáší na jih
Mají dobrou náladu, protože míří k cíli

Zatímco já od něj
abych se dostal blíže k peklu
kde to sype
duše hoří, okovy chrastí
a hajzly se splachují přesně v osm

Tam doma na západě
kde se sedí zpříma
ale hledí dolů
kde se sní o lepších autech
a domech s plotem
který nás má chránit před bolestnou
realitou všedních dnů
Nefunguje to

Jedeme rychle
voda je ještě stále modrá
vlak má zelenou
nebe se pomalu barví do ruda
a moje tvář
i duše
blednou, jako ta košile.
přidáno 29.04.2025 - 14:18
Hezky si to vysypal ...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Barvy ve vlaku C11 : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Černobílá přání

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Tématická soutěž

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming